Chci se stát jen na chvíli kapkou deště,
bych zase mohl hladit tvoji tvář.
Nevím, zda vzpomeneš si ještě,
jak čekali jsme, až vyjde slunce zář.
Slunce se stále usmívá a stejně září,
náš život, už tak veselý ale není.
Ty na mne hledíš svou kamennou tváří
a mé touhy a přání poněkud to mění.
I kapkou rosy chvíli byl bych rád,
cítit, žes tudy potichoučku prošla,
teprve pak bych si uvědomil snad,
že nic nejde vrátit a láska, že nám došla.
bych zase mohl hladit tvoji tvář.
Nevím, zda vzpomeneš si ještě,
jak čekali jsme, až vyjde slunce zář.
Slunce se stále usmívá a stejně září,
náš život, už tak veselý ale není.
Ty na mne hledíš svou kamennou tváří
a mé touhy a přání poněkud to mění.
I kapkou rosy chvíli byl bych rád,
cítit, žes tudy potichoučku prošla,
teprve pak bych si uvědomil snad,
že nic nejde vrátit a láska, že nám došla.
PeopleSTAR (33 hodnocení)
Další příspěvky autora
Vzpamatují se lidé včas?
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
Moc lidí už nečte básničky a to je velmi smutné. Kam se ztratili ty lidičky? By ...
DOMEČEK NA STRÁNI
Na stráni stojí domeček, čelí větru, mrazu, dešti, před ním jediný stromeček, ať...
NEZVYKEJ SI !
Ty myslíš, že si mě ochočíš? Tak na to drahá zapomeň! Do mého života nikdy nevkr...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva