Ztratila jsem snad paměť?
Nebo chci raději zapomenout?
Už nebudu před nikým se klanět,
snad jednou si budu chtít, lásku připomenout.
V pološeru lesa,
tiše našlapuji v mechu,
mé srdce radostí plesá,
ze stromů mám střechu.
Ptáčci zpívají sladkou píseň,
větvičky stromů ke mně se kloní,
pryč najednou je všechna tíseň,
les pryskyřicí nádherně voní.
Vždycky si tady ráda odpočinu,
ze všech stran někdo mě hladí,
mám radost a žádnou dřinu,
les, ten jen těžko někdy zradí.
Vábí mě vůně vřesu
a já mu těžko odolám,
mé kroky často vedou k lesu,
jsem šťastna - na celý les zavolám.
Nebo chci raději zapomenout?
Už nebudu před nikým se klanět,
snad jednou si budu chtít, lásku připomenout.
V pološeru lesa,
tiše našlapuji v mechu,
mé srdce radostí plesá,
ze stromů mám střechu.
Ptáčci zpívají sladkou píseň,
větvičky stromů ke mně se kloní,
pryč najednou je všechna tíseň,
les pryskyřicí nádherně voní.
Vždycky si tady ráda odpočinu,
ze všech stran někdo mě hladí,
mám radost a žádnou dřinu,
les, ten jen těžko někdy zradí.
Vábí mě vůně vřesu
a já mu těžko odolám,
mé kroky často vedou k lesu,
jsem šťastna - na celý les zavolám.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva