Slunečnice v tvářích,
vše o co chci v přáních,
Co k nebi posílám,
když večer co večer usínám.
Mysl je louka plná květin,
plná bodláčí,
co spolu den co den válčí,
na bojišti letním.
V tom nenásilném boji,
vidím květinu svoji,
Slunečnice nad všechny ční,
již po mnoho dní.
Avšak jsou černé stíny,
co stojí mezi ní a mnou,
nevím zda jsou dost silné víry,
co stíny odvanou.
A tak ve svých přáních,
ptám se,
potichu a opatrně,
nevtírám se?
vše o co chci v přáních,
Co k nebi posílám,
když večer co večer usínám.
Mysl je louka plná květin,
plná bodláčí,
co spolu den co den válčí,
na bojišti letním.
V tom nenásilném boji,
vidím květinu svoji,
Slunečnice nad všechny ční,
již po mnoho dní.
Avšak jsou černé stíny,
co stojí mezi ní a mnou,
nevím zda jsou dost silné víry,
co stíny odvanou.
A tak ve svých přáních,
ptám se,
potichu a opatrně,
nevtírám se?
PeopleSTAR (18 hodnocení)
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva