Jak flétna bez hlasu,
vítr co nedýchá,
směji se myšlence,
co za tebou utíká.
Úsměv, jak etiketa co nejde sundat z tváře,
stovky srdíček, kreslím si do diáře.
Pocit že stromy v prosinci rozkvetou
a vlaštovky zazpívají koledu,
bez tebe bloudím tmou,
mé srdce je ulepené od medu.
Nohy napříč lepidlu, zvaném gravitační síla,
letí vzhůru od země o tom jsem vždy snila.
Chci vědět kdo jsi,
držet tvou ruku,
chci odsolit moře
a sjednotit se v našem srdci tluku.
Jsi múzou i zázrakem,
slzou i padákem...
Miluju tě!
PeopleSTAR (10 hodnocení)