Miluji tě ale bojím se ti to říct :(

Nezáleží, co bylo,
kolik bylo bolesti,
do minulosti se to vpilo.

Hluboko do stránek,
které už nechceme znát,
zapomeň na spánek,
teď chci si s tebou hrát.

Jen pověz mi, co chceš,
řekni, copak cítíš.
Jen ať to není lež,
na kterou mě chytíš.

Možná neuvěříš teď,
tomu, co říct bych ti chtěl,
já chci líbat jen tvou pleť
a dotýkat se tvého těla.

Neumíš si představit,
co pro mě vlastně znamenáš,
že ten cit
je silnější než znáš.

Neznamená pro mě víc
nikdo nežli ty.
Tak i teď vycházím ti vstříc,
už žádné drahoty.

A na kolenou chci tě prosit,
aby sis mě celého vzala,
pomůžu pochopit ti, kdo jsi,
jako ty pro mě jsi to udělala.

Je zbytečné psát,
když nedokážu vyjádřit,
na co slova nestačí snad,
co vyslovit nemůže se mi podařit.

Tak říci chci ti jen
jak nesmírně cením si tě,
že jsi jak nejkrásnější sen,
v té noční můře, v realitě.

Jen snažím se popsat,
co dojít mohlo ti už,
že můj život má spád
jen když po boku mi jdeš ty,
ta dokonalá žena.

Zasloužím si takový svět?
Vždyť sám mám tolik chyb.
A pomocí několika snadných vět
snažím se dát ti velký slib.

Že mé srdce hoří jen pro tebe
a je ochotné pro tě i zhasnout.
Ty dostaneš se do nebe,
já nejspíš do pekla cestu mám jasnou.

Ale tvůj osud
teď zajímá mě hlavně.
Dost těch řečí, zahoď stud,
vše co řekneš a uděláš
v mých očích bude vždy správně.

Věnováno: Lucie Hečková