Loď odplouvá od břehů,
já tobě šátkem mávám,
nedostává se mi dechu,
nepodléhám ale obavám.
Je pravda, mám o tebe strach,
moře je zrádné a lstivé,
vítr do očí zvedl mi prach,
jen moře zpívá písně tklivé.
Vždyť na moři miláčku,
je tvůj druhý domov,
posílám polibek po mráčku
i láska má hodně podob.
Loď pomalu za obzorem mizí
a já odcházím domů sama.
Najednou všechno je tam cizí,
přeji ti, bys na moři, neprožil žádná drama.
Budu na tě lásko vzpomínat,
byste se vyhnuli bouřím zlým,
jinak budu Neptuna proklínat,
že rozbouřil moře, dechem svým.
Až zase loď, do přístavu vpluje,
má touha po tobě, bude naplněna.
Už nebude vadit, že vítr duje,
vyznání lásky - vrátí nám ozvěna.
PeopleSTAR (8 hodnocení)