Můj lepý anděl

Jsi slunce nad nebeskou bání,
jsi srdce, stezkou nepoznání,
jsi čistá jak slzy stékajíce po skráních můzy,
čekajíce na vyznání jednoho z té lůzy,
jenž od jiných není k rozeznání.

Jenom krebs pro Tvé čisté srdce,
jenom plebs pro Tvé hebké ruce,
podobných jemu jsou tu tisíce,
svou hnilobou v nitro se noříce,
jsou ztraceni ve vlnách moře,
zvráceni v slzách, jejichž srdce zoufale hoře,
jichž žár neopouští dokud les nestane se pouští,
je však také nadějí jak stožár pro plavce,
jež boj o život s mořem svádějí.

Jsi slunce vysoko nad hlavou,
jež dává pohlazení, lásku sálavou,
jeho štěstí visí na vlásku,
srdce bloudí dálavou,
odráží vše, je světozorem,
na vše, co cítí, svítí slunce nad obzorem.

Jsi krása, jsi spása, jsi něha a štěstí,
já nic, rozbitá váza, hromada klestí,
snažíc vzplanout k slunci se vytáhnout,
toužím k Tobě ruku natáhnout,
Být blízko,cítit bít tvé srdce,
políbit a hledět Ti do očí,
věřit, že v chvíli svět se roztočí,
že květ za paprsky se otočí,
že žabka před jeho silou z kamene uskočí.

Kéž by, buď mou vílou, srdce ať poskočí,
vzbuď mou touhu, skonči tu ubohou stať,
nedovol, aby další z lesa byl sťat,
nedovol spoušť, aby les v srdci nahradila poušť.

Ať na louce plny modré zvonky nektaru jsouc,
ne bodré duše plny nezdaru se rmouc.
Zrcadlu lež nesluší, mluví vždy pravdu,
zrcadlí vadu naší duše,
ukazuje jak poznání je všetečné,
a proto naší duši mnohé se zdá skutečné.

Jsi má Klárka, ale má láska je plna strachu,
neznámá, jak cesta, jak dálka mizící v prachu.
Bojím se, že jednou uschne jak modrý zvonec,
že srdce vyschne, stojím a vidím konec,
sotva jsem o Tobě začal snít,
srdce ze strachu se bojí bít.

Nahé tělo, naň hedvábí a lem,
svádí dotknout se rtem,
šeptat spi, spi broučku,
dýchej potichoučku lepý anděli.

Sním, že osud nezbaví mne naděje,
že z Tvých dlaní znovu vzejdou lásky krůpěje,
jak kapky rosy z kalichů, jež se kloní,
i páv pod tvým pohlazením hlavu skloní,
Tvá čistota v kapkách rosy se třpytí,
Tvá náruč voní jak jarní kvítí.

Bolest srdce pne, tlouče, kéž by pomlčelo,
kapky rosy, démanty ty vložím na Tvé čelo,
hřej a zář, slunce, ať láska znovu mou tvář oslepí,
spi, spi můj lepý anděli..