NÁHODA

Jedna schůzka náhodná
odměna byla lahodná
stačil pohled pouhý
a přišel výbuch touhy

ve tvých očích lesk
ukončil v srdci stesk
jako z nebe blesk
cit způsobil velký třesk

náhodné setkání
co lásce nebrání
je to síla o to víc
když co cítím chci ti říct

tvůj smích
nutil spáchat drobný hřích
něco říkalo políbit jí zkus
pak nám k tomu svítil velký vůz

jsem s tebe jak v příboji
láká mě tvůj smích šepot obojí
ámor dnes tasil šíp
nemohl se vážně trefit líp

ona je milý příteli to nejlepší tvoje dílo
dnes si mě pokořil to se ti podařilo
plamínek co oheň zapálil
teď hoří do dáli

tvůj plamen
probudil cit co proměnil se kdysi v kámen
kroužila kolem nás rudá vášeň
cit co již nemůže být zhašen

tají se mi s tebe dech
když mráz mi lezl po zádech
zastavil se čas na pár chvil
když jsem tě políbil

již nechci víc
sladšího už není nikde nic