Není nic krásnějšího, než-li láska

Na malém vršíčku, kostelíček stojí,
často nepřízni počasí musí čelit.
Jak rád tam chodím s láskou mojí,
mám ji velmi rád a nic na tom nechci měnit.

Pomalu stoupáme výš a nad námi je modré nebe, v trávě usedneme a sladký polibek ti dám.
Není většího štěstí, než být vedle tebe,
nedovedu si představit, že bych zůstal sám.

Proto zůstaň tady lásko se mnou,
ať jinam se tvé kroky nestočí.
Večer schouleni k sobě, se přikryjeme tmou
a budeme si přát, ať noc nikdy nekončí.

První paprsky sluníčka, pozdraví nový den,
sladkým polibkem tebe ze sna probudím,
snad se ti dnes zdál krásný sen jen,
jak snadno ve vzpomínkách zabloudím.

Ale příliš dlouho teď nechci bloudit,
vždyť zatím jsi tu se mnou lásko má.
Až opustíš mne, kdo tě bude soudit?
Jen věřím, že někdo nahoře, na naši lásku pozor dá.