Nevím kdo jsem?

Nevím kdo jsem, jsem spoutaná či volná?
S tebou jsem se vším svolná,
Můžeš mne mít kdy budeš jen chtít...
Jsem spoutaná a ne volná,
jen pro tebe se vším svolná ...
Volnost znám jen s tebou, moje rty zebou.
Chybí jim tvé polibky...
Jsem strom, s kořeny spoutanýma zemí,
Jsem růží s trním, co drásá ruku tvou,
Tělem nenasytným po tvém hlazení
Duší smutku plnou...
Jsem vším čím je tento svět a ničím,
Jsem spoutaná i volná,
Jsem květy na louce i hrozny na vinicích
Z nichž tvé rty sají sladký nektar,
Spoutávají mne i dávají volnost,
Z tvých polibků čerpám radost....
Kdo jsem? Jsem spoutaná či volná?
S tebou jsem jen a jen ke všemu svolná,
Smíš mne mít kdy jen budeš chtít.
Myšlenky mé plynou, jak tichá hudba.
Jak saxofon jenž píseň tiše lká,
Její tóny se nesou tichou tmou,
Pro radost tvou....
Melodie mne spoutává a zároveň
i volnost dává, v té melodii je celý svět.
V kterém jedno jistě vím a hned teď,
že pro tebe nemohu být a nejsem volná...

/http://denikjednemrchy.blog.cz/1206/