Podvědomí..

Moje podvědomí říká,
že moje srdce vzlyká.
Že je srdce zraněné,
do minulosti zasněné.

Že by chtělo dál jít,
do časů kdy mu bude líp.
Do časů kdy se bude smát,
už se nechce lásky bát.

A tak posílá mi znamení,
vždy když ztrácím vědomí.
Vždy když chystám se spát,
říká co bude se mi zdát.

Ve snech mi stále ubližuješ,
občas mě i rozčiluješ.
Já ti všechno odpouštím,
hříchu se tím dopouštím.

Že tě miluju chci ti říct,
že mám rub i svůj líc.
Nejsem hračkou tvou,
já mám hlavu svou.

Kvůli tobě tekly slzy slaný,
já věděl, že semnou to je špatný.
Že bez tebe daleko nedojdu,
že se bez tebe těžko obejdu.

Ted jdu zase tiše spát,
o tebe se do snu prát.
I když stále chybíš mi,
já držím v hlavě vzpomínky.

Jednou příjde svoboda,
až zastihne mě nicota.
Až příjde srdce zatemnění
tak skončím celej v zapomnění.