Tvých vlasů pramínek,
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
JARNÍ PÍSEŇ - Bohuslav Richter
Ne, ještě nevzdala se zima. To ona vzteklá zpívá zlobu do komína a stromům květy...
NA SVATÉHO MATĚJE ....
Na svatého Matěje, zem se trochu zachvěje. Roztočí se všechna kola, matějská pou...
PRÁCE MI NEVONÍ
Od pondělí do pátku, nemám už čas na lásku. Peníze jsou ale třeba, aby měl člově...
Ne, ještě nevzdala se zima. To ona vzteklá zpívá zlobu do komína a stromům květy...
NA SVATÉHO MATĚJE ....
Na svatého Matěje, zem se trochu zachvěje. Roztočí se všechna kola, matějská pou...
PRÁCE MI NEVONÍ
Od pondělí do pátku, nemám už čas na lásku. Peníze jsou ale třeba, aby měl člově...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva