Tvých vlasů pramínek,
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
OREL - Jan Noha
Všechno ztichlo. Vánek ztichl. Pramen vzdychl. Kámen vzdychl. Proč se všechno k...
KOHOUT SEDÍ NAD MRAKEM - Vítězslav Nezval
Kohout sedí nad mrakem, zpívá zlatým zobákem, že je ráno jako zrnko máku, které ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva