Tvých vlasů pramínek,
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
pod polštář si dám,
v ruce hřeje kamínek,
už necítím se sám.
Procházím se po nábřeží,
je vlahý, letní večer,
staré hodiny odbíjí na věži
a já bych štěstím brečel.
Ty ses mi lásko vrátila,
z tak veliké dálky,
jednou ses mi ztratila,
jak za bouře bárky.
Jako by tě vítr zavál
do neznámých krajin,
na tebe jsem pozor dával,
jak na děti, pohled matčin.
Dnešní noc, už nebudu sám,
jen měsíc nechám nakouknout,
tobě lásko, všechno dám
a už si nenechám tebe odfouknout.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
BUDEME KLIDNĚ SPÁT
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
Dívám se na svět z výšky a nic moc dobrého nevidím. Na hrobech dohořívají svíčky...
MOŘE SI S HVĚZDAMI POVÍDÁ
Moře si s hvězdami povídá o tom, že vždy není klidné! Na to se měsíc rád nedívá,...
ČAS SI NEDÁ ŘÍCT
Měli jsme se už jako děti rádi a máme se dodnes. Kolem nás byli kamarádi, jen to...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva