Na obloze vidím polární zář,
i v očích tvých stejné světlo vidím.
Jen na malou chvíli ozáří tvou tvář,
chci věřit, že nějaký úspěch u tebe sklidím.
Vlahým večerem jdeme spolu,
za ruku tě držím a tolik si přeji,
až z cesty sejdem k řece dolů,
bych políbit tě mohl, polibky tvé krásně hřejí.
Usednem ve stínu mohutných stromů,
uslyšíme vánek i co si vlnky šeptají,
spolu je nám krásně a nechce se nám domů,
co ale řeknem doma, až rodiče se zeptají?
Snad si vzpomenou, vždyť i oni byli mladí,
na lásku a štěstí nelze zapomenout.
Také tenkrát oni nebyli snad svatí,
jestli zapomněli, zkuste jim to připomenout.
PeopleSTAR (48 hodnocení)