Na obloze vidím polární zář,
i v očích tvých stejné světlo vidím.
Jen na malou chvíli ozáří tvou tvář,
chci věřit, že nějaký úspěch u tebe sklidím.
Vlahým večerem jdeme spolu,
za ruku tě držím a tolik si přeji,
až z cesty sejdem k řece dolů,
bych políbit tě mohl, polibky tvé krásně hřejí.
Usednem ve stínu mohutných stromů,
uslyšíme vánek i co si vlnky šeptají,
spolu je nám krásně a nechce se nám domů,
co ale řeknem doma, až rodiče se zeptají?
Snad si vzpomenou, vždyť i oni byli mladí,
na lásku a štěstí nelze zapomenout.
Také tenkrát oni nebyli snad svatí,
jestli zapomněli, zkuste jim to připomenout.
i v očích tvých stejné světlo vidím.
Jen na malou chvíli ozáří tvou tvář,
chci věřit, že nějaký úspěch u tebe sklidím.
Vlahým večerem jdeme spolu,
za ruku tě držím a tolik si přeji,
až z cesty sejdem k řece dolů,
bych políbit tě mohl, polibky tvé krásně hřejí.
Usednem ve stínu mohutných stromů,
uslyšíme vánek i co si vlnky šeptají,
spolu je nám krásně a nechce se nám domů,
co ale řeknem doma, až rodiče se zeptají?
Snad si vzpomenou, vždyť i oni byli mladí,
na lásku a štěstí nelze zapomenout.
Také tenkrát oni nebyli snad svatí,
jestli zapomněli, zkuste jim to připomenout.
PeopleSTAR (48 hodnocení)
Další příspěvky autora
PROSTOTA - Bohuslav Richter
Jsou pravdy, které lžou, a jsou lži, kterým se klaníš. Opravdu jsou, ty jediná,...
NEBE - Bohuslav Richter
Prý když nebe začne krvácet, srdce se to nedotkne. Nevím. Jedné noci jsem potk...
JARNÍ PÍSEŇ - Bohuslav Richter
Ne, ještě nevzdala se zima. To ona vzteklá zpívá zlobu do komína a stromům květy...
Jsou pravdy, které lžou, a jsou lži, kterým se klaníš. Opravdu jsou, ty jediná,...
NEBE - Bohuslav Richter
Prý když nebe začne krvácet, srdce se to nedotkne. Nevím. Jedné noci jsem potk...
JARNÍ PÍSEŇ - Bohuslav Richter
Ne, ještě nevzdala se zima. To ona vzteklá zpívá zlobu do komína a stromům květy...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva