Prsty na skle

Na oknoprstem zkouším psát,
jak moc tvá láska bolí.
že měl jsi mi ještě chvíli lhát,
at zeptám se na
cokoliv.
Jdu cestou,kde Tvá dlan mě hřála
tvář mou zkřehlou.
Snad jen chodník pod listím
vzpomíná si na náš stín.
Dál vlaky jezdí z nádraží
a v dálce mizí.
Proč láska má ti překáží,
proč jsem ti dneska tolik cizí.
Kam jsi se ztratil,nemám zdání
kam duše zabludila?
Snsd jen chodník pod listím
ví,kam odešel Tvůj stín.
Vítr už mé přání zná,
k oknům Tvým jej donést má.
Až otevřeš,tak zazpívá ti,
že stále čekám,až se vrátíš.
Na střechu kapky deště zvoní,
proč nejsi se mnou jako dřív?
Snad mi chodník pod listím
řekne,kam zmizel Tvůj stín.
Jak řeky proud vylitý z břehů,
co kořeny stromům rval.
Ta spušt tu zbyla z lonských sněhů
a duši mou jsi mi vzal.
Jsem jako vyschlá růže
a na déšt čekám dál....
Snad ten chodník pod listím
nevrátí mi jen Tvůj stín.