Vzpomínám na tu chvíli,
kdy spatřila jsem poprvé oči tvé,
krásně zelené a zároveň tajemné.
společně jsme se smáli
a jeden druhému naslouchali,
a v nitru po sobě horoucně toužili.
pomalu přibližoval ses mým směrem,
a já se jen chvěla studem,
chce mě, nechce,
to nemůžu vědět přece.
Letmo dotýkám se tvých vlasů,
a pozorně naslouchám tvému hlasu,
tak uklidňujícímu,
že zapomínám na proud času.
jsi u mě čímdál blíž,
opouštím svou temnou skrýš,
najednou spatřím nebe,
ale ve skutečnosti vidím tebe.
naše ústa přibližují se k sobě,
a já vstupuji branou do sedmého nebe,
protože polibky tak sladké jako jahody,
umíš dávat jen a jen TY.
PeopleSTAR (19 hodnocení)