Sbohem Můj Anděly Smrti

Teď stojím nad bránou pekelnou.
všichni tady zhynou.
já tě milovala a díky tobě jsem tady.
andělé křičí bolestí, se mnou.
má duše je nenávratně pryč.
já chci zpátky svůj klíč.
umřela jsem v rukou tvých.
tobě je to pro smích.
bolestí jsem umírala, nehynoucí láskou.
s tvou věčnou, tajemnou, milující?, tvrdou maskou.
a tak mi dáváš na hrob bílou lilií.
tví pánové se zmýlily.
a potom tě zmlátily.
a teď mě probodlo tvé ostří.
tvé oči zaostří.
lásko, proč jsi mě zradil.
a poté mě smrti a ďáblovi navnadil.
byla jsem na jezeře tančila jako víla a jako labutě.
ty ses díval nehnutě.
Leskly se mi perutě.
a pak s to pochopil, ty ses do mě zamiloval.
nikoho jiného jsi nemiloval.
pak jsi v afektu lásky.
pohladils a políbil mé vlásky.
srdce tě strašně moc bolí, když na to vzpomeneš.
mě už znovu nedostaneš, jiné sis bral vícekrát.
a potom je zabil, byly nové, z jiného města.
byla to cesta.
nevěděly, s kým mají tu čest.
(já také ne.)
a když to zjistily a nechtěli tě a utekli do jiných měst.
měl si vztek a našel si jsi další dvě.
hned zabils je obě.
tys Anděl Smrti.
k tobě smrt nedoletí.
tvá křídla jsou černá, oči onyxové, tvé tělo je z mramoru.
nepůjdeš nikdy nahoru.
(tam do nebe.)
já šla do pekla díky tobě, milovala jsem Anděla Smrti.
a za to každý doplatí.
a tak ti dávám poslední Sbohem.
před mým hrobem.
přišel jsi se rozloučit.
díky mě ses poučil.
hodils mě do náruči ďáblovi a teď toho lituješ.
hodně věcí jsi pokazil.
ale to poslední nejvíc.
nepoznáš rub nebo líc.
ani dobro nebo zlo.
to není kouzlo.
a tak ti říkám Sbohem má lásko jediná.
vždy jsem tě milovala a vždy budu.
tohle je naše poslední rozloučení.
ptáci zpívají o nás, blesky si hrají s deštěm.