Svatba známých

1. Začalo to svatbou známých, kteří slavili,
my dva jsme se dobře bavili.
Tam to všechno skončilo,
srdce se mi z toho zhroutilo.

2. Chtěla jsem na Tebe získat kontakt,
stal se ale pravý opak.
Skončilo to hrozně rychle a já se ptám
,,Kdy bude další příště"?

3. Chci Tě znovu potkat,
zbyla mi v mobilu jen fotka.
Studoval si stejnou školu
a já se ptám bohu...
,,Kdy sejdou se zas naše cesty,
já už nic jiného nechci".

4. Bohužel už pláču nad špatným hrobem,
udělal si na mě velký dojem.
Teď už se jen vleču dlouhým bojem,
jsem zvědavá kam s ním dojdem.

5. Střídá se u mě jen smůla a vztek
a večer ho vymění neustálý brek.
Víš, štěstí je krátkodobá záležitost
a Tobě už jsem tolikrát v duchu řekla dost.

6. Bojím se křičet o pomoc,
ptáš se sám sebe proč?
Protože ty jsi daleko, daleko pryč
a někde hluboko v duši nosíš od mého srdce klíč.

7. Nehodláš se vrátit,
nehodláš se tím vůbec zabývat.
Nebudeš si svůj drahocenný čas
kvůli holce ubírat.

8. A já se bojím, že už ztratím i to málo,
sakra, ptám se sama sebe,
jestli mi to za to stálo.
Vždyť je to tak hrozně dávno...

9. Neděláš si se mnou starosti,
Říkáš si, že holky jsou hloupostmi.
Já se na Tebe nezlobím, ty za nic nemůžeš,
ty vlastně ani nic nezmůžeš.
Ty ale vůbec nevíš, co já v sobě nosím,
Proto tě o vysvětlení prosím,
Nikdy se mi to nestalo,
A moc chci aby to přestalo.

10. Jenom se bojím, že to nepochopíš
a oči radši k zemi sklopíš.
Vojto, vždyť jde o dost, jde opravdu o hodně...
Já už nemám nic, jsem na samotným dně.

11. Ani nevíš, jak moc ráda jsem Ti koukala do očí, jen mi to bylo blbé
Ale pořád mi k Tobě něco vede.
Akorát ty už si na mě ani nevzpomeneš,
Ve chvíli na mě zapomeneš.

12. Pořád tam je ten chtíč a ty noční touhy,
A přes den je nahradí jenom spoury.
Chci, aby to bylo naše tajemství,
Protože to nic dobrého nevěstí.

13. Ani nevíš, jak moc jsi mi pomotal hlavu,
Už si jí nad Tebou jenom lámu.
Vrátila bych to hned zpět,
I kdyby mi pak mělo být jen pět.

14. Zkusila bych jestli máš trochu zájem,
že bych se chvíli procházela rájem.
Co já bych dala za jeden tanec s Tebou, to opravdu nevím, snad všechno co mám, jen proto abys věděl, co pro mě znamenáš.

15. Chtěla bych cítit tvoje tělo,
To by moje tělo vážně chtělo.
Tvoje doteky by se mi do paměti vryly
A pak už by mi jen vzpomínky zbyly.

16. Miluji ten šarm, tu chůzi,
Asi tě nahradí ti druzí.
Víš, já na to nezapomenu doufám nikdy,
Snad dojde Ti to někdy jindy.

17. Denně si říkám, co tak zrovna děláš?
Jestli někdy zavoláš...
Jestli najdeme si k sobě cestu,
A vyvolíš si mě za svoji nevěstu.

18. Jestli spolu štěstí poznáme,
Jestli se v příštím životě potkáme..
Jestli bude ten cit stále silný,
Nebylo by šance, že Tě nahradí někdo jiný.

19. Říkám si, proč my dva jsme se potkali,
Kdybychom si chvíli počkali.
Dosáhli bychom nějakého výsledku?
Neboj se, nikomu to neřeknu.

20. Dotýkala bych se tvého těla,
Zážitek bych z toho měla.
Dokonalá představa to je,
Já to nevzdám bez boje.

21. Každý dotyk na touze přidá,
A já se ti ráda vstříc vydám.
Zažít spolu to, co bych tak ráda chtěla,
Chceš to i ty? To bych vědět měla.

22. Když ve snu mi triko svlékáš
Tak sundavej, na co čekáš?
Strhala bych to já z Tebe,
Vím, že to tak ale nejde.

23. Líbáš mě na krku, pevně si mě držíš,
Pohledem si mě na vteřinu změříš.
Zda-li to vážně chci,
A nehraju tu na city.

24. Svlékám Ti tvou košili,
Proč bychom ji v posteli nosili?
Chci tohle zažít, ať už jde pouze jen o úlet,
Neboj se, nebudu pak po nocích bulet.

25. Lítáme v posteli, co nám síly stačí
Líbí se mi, když ho do mě jemně vtlačíš.
Prohnutá v zádech, jedeme další kolo,
Aby nás to pořádně zmohlo. ❤

26. Milujeme se bez citu i s citem,
Neustále se k sobě tisknem.
Cítit tu intimitu, tu rozkoš,
Říkáš mi:,, Neboj se a trochu poskoč"

27. Naše těla pořád hoří,
Chválím tě, dost se Ti to daří.
Vystřídáme snad všechny polohy,
Bože, já už nedám k sobě nohy.

28. Koukáme si do očí,
Hlavy se nám jenom točí.
Společně vrcholu dosáhneme,
A peřinu přes sebe přetáhneme.

29. Tobě dojde, že to byla blbost,
Že spát spolu, byla hloupost.
Že tohle musí ihned skončit,
Že už se musíme rozloučit.

30. Omlouváš se mi, říkáš, že už se to nebude opakovat,
A já ti říkám, že si to chci zopakovat.
Že až teď jsem poznala smysl milování,
Že si o tom nechci nechat jenom zdání.

31. Nelituješ toho, říkáš, že to tak být mělo,
Říkáš, že holku máš a že to změnu chtělo.
,,Děláš si snad ze mě srandu"? Ptám se zklamaně. Ty se na mě jen díváš tázavě.

32. ,,Vypadám snad na to"? Odvětíš tak s chladným hlasem.
Bolí mně tak srdce, jako bys mi do něj praštil lasem. Začínají mi téct slzy a ty říkáš:,, Neplakej, přijde jiný, brzy".

33. ,,Nepřijde, já jsem se kvůli Tobě s ním rozešla, jednoduše jsem od něj odešla". Protože ten cit chovám už teď k Tobě,
A ty si musíš vybrat jednu, a né obě.

34. Prý že jsem měla vědět, že to s Tebou nemůže být vážné, a co mám asi dělat, když mi to k Tobě tak moc táhne?
Myslíš, že z toho mám radost?
Ne, mám v sobě už jen zlost.

35. Už máš jasno, že chceš být s tou svojí, ale že se černého svědomí bojíš.
Přiznat se jí ale nechceš, protože víš, že by jí to bolelo stejně jako teď mě,
Že ona je slabší, že se lehce ze země nezvedne.

36. A já mám teď být ta, co zas ustoupí?
Vy jste snad všichni nahluchlý?
Nebudu pořád ustupovat,
Chci si svoji cestu vybudovat.

37. Ať už s Tebou či bez Tebe,
Můj život se bez Tebe nějak obejde.
Nevím, jak ty budeš žít po boku někoho, koho už asi nemiluješ,
Ale důvěru si u ní za ty roky vybuduješ.

38. Usínáš každý den vedle někoho, kdo Ti dal celé své srdce,
A ty si říkáš, že to tak nejde, přece.
Že nejde milovat se zavřeným srdíčkem,
Je to jak držet colu s mentoskou v lahvi pod víčkem.

39. Také to jednou exploduje a nikdo to nezadrží.
A ty jen čekáš, do jaké doby to ututlávat vydržíš.
Nemůžeš se schovávat před pravdou,
Láska, cit a pravda ti do náruče jen tak nespadnou.
Chce to na tom roky pracovat,
A ne si život zahýbáním zkracovat.

40. Nejsem holka na jedno použití,
Těšila jsem se na společné žití.
Ty však máš otazníky v hlavě,
S myšlenkami nabíráš hravě.

41. Nebudu se otáčet za tím co bylo,
Čas a minulost to všechno smylo.
Bojím se, že sama zůstanu.
Že bez Tebe už nevstanu.

42. Probudil si ve mně něco jiného,
Něco, co už dávno nežilo.
Smysl života byl barevnější,
A celý život zábavnější.

43. Nejde jenom o ty představy,
Ty já dokážu zastavit.
Jde o to, že nejde zapomenout na to krásné,
Já blázen ti tu skládám básně.

44. Milovat a milování jsou dvě rozdílné věci,
Ale jsou tak nádherné, že měnit je opravdu nechci.
Pokaždé když se naše oči střetly, musela jsem být rudá,
Tvému pohledu se odolat nedá...

45. Už píšu pětačtyřicátou sloku a pořád mám o čem psát,
Nechci se té naděje vzdát.
Vím, jsou to jenom představy, nic se mezi námi nedělo,
Jenom se kecalo a sedělo.
Jenže já Tě mám fakt plnou hlavu,
Já už dál nemůžu, v jakým to jsem stavu?

46. Nechci takhle večer psát verše,
Když je to pro mě dost čerstvé.
Však je to jediný způsob pro úlevu mé duše,
A pro srdce, které zčásti tluče.

47. Mrzí mě ale stále to, že o sobě nic nevíme,
A mně se zdají sny, že u sebe přespíme.
Nemůžu s Tebou normálně být,
Radši v samotě budu hnít.

48. Jsem ztracená, ztracená v představě,
Že ten hloupý sen přestane,
Že se mi přestaneš v hlavě motat,
Že svoje myšlenky musím časem spoutat.

49. Potloukám se sama noční ulicí,
Protože v posteli se dnes opravdu nevyspím.
Další měsíce utíkají bez Tebe tak pomalu,
V květnu už z postele ani nevstanu.

50. Přemýšlím dnem i nocí,
A to ty taky musíš.
Jen mi to hrozně trápí,
Ptám se, kdy mi bůh ty časy vrátí?
Vidím Tě pořád před sebou,
Moje myšlenky jiného nesnesou.

51. Přemýšlej, zda by se tohle mohlo opakovat,
Nebo se budeš se svým životem poflakovat.
Zda by si to chtěl znovu zažít,
Víš, to bychom se museli snažit.

52. Říkáš, že se mi to snadno mluví,
doprovází mě už jen bludy.
Láska je opravdu silná,
A často je též mylná.
A já v hlavě sny si tvořím,
a svůj život si tím zbořím.

53. Bolí mě Tě vídat s jinou dívkou,
Když Tě má tak hrozně blízko!
Chci také mít ten pocit bezpečí,
V životě už mě nic netěší.
Proč jiné Tě mohou mít,
A já v samotě musím hnít?

54. Ona Tě nebude věčně milovat,
nebude Ti nic slibovat.
Protože ví, že Tě má ve své moci,
Že se Tvůj život jen kolem ní točí.
A já tak hrozně žárlím,
Věř, že se jednou vrátím.

55. Ona se Tě vzdávat nebude, na to je moc velký sobec,
A ty jsi byl mého srdce lovec.
Zavoláš mi, já to říkala,
Že se chová divně, jsem často slýchala.

56. ,,Pojď ven, musíme si spolu promluvit". Zněla Tvá slova.
A já věděla, že si to chceš zopakovat znova.
Sešli jsme se, byla velká zima,
Navrhl si, že půjdeme k tobě, to bylo prima.
Vnímala jsem, že jsi nervózní,
Ale pocity byly famózní. ♥️

57. Po dlouhé době jsem Tě pro sebe na chvíli měla,
Co jsi chtěl, jsem dopředu věděla.
Dotkla jsem se Tě a ty jsi zpozorněl,
Na čas jsi úplně zapomněl.

58. Opět jsme skončili v posteli,
Ne, že bych se bránila, to říct nechci.
Věděla jsem, že už to bude jak na denním pořádku,
Že nebudu hrát přetvářku.

59. Dotýkal ses mého těla jako tenkrát,
Jsi ten typ člověka, co si v posteli chce hrát.
Věděla jsem, že to bude mít následky,
Že mi lidé budou lepit na čelo nálepky.

60. Co si myslí ostatní, to mě nezajímá,
Protože teď jen milování vnímám.
Držíš mě za boky, v zádech se Ti prohýbám,
Skoro ani nedýchám.

61. Říkáš, že je to fakt krásné,
Že tam probíhají krásné vášně.
Že sex je fakt boží,
A že si ho jde koupit jako zboží.

62. Tenhle typ lidí ale nejsme, v něčem jiném to spočívá,
Bůh mi to jednoho dne spočítá.
Že přemýšlím tu takhle nekalým způsobem,
Že na kopromisech se dohodnem.

63. Já si ale neumím ve tvé blízkosti pomoci,
je to tak moc silné pouto,
A nejde mi o luxusní barak, peníze ani auto.

64. Srdce mi říká, abych za Tebou chodila,
Starosti za hlavu hodila,
že se mám řídit přítomností,
Obzvlášť když jsem v Tvojí přítomnosti.

65. Často od Tebe slýchám ,,Holka, neboj se, nějak se to vyřeší".
Klameš a to mě vůbec netěší.
,,Věř mi, jednou na tom budeme lépe".
Odpovídám sklesle ,,Miluji Tě, ale asi slepě". Vyšlo ze mě ani nevím, jak jsem to mohla dopustit,
Díváš se na mě, ale nechceš si to připustit...

66. ,,Společně to zvládneme, nepřemýšlej teď na tím".
Do dalšího povídání se tlačit musím.
,,Proč Tě nemůžu mít jenom pro sebe, proč se dělit o Tebe? Proč čekat pořád dál, když vím, že by si o něco takového stál"?
Už jen mlčíme a koukáme na sebe vyčítavě,
Přitom toho druhého máme v hlavě.

67. Po chvíli mi řekneš, že můj cit k Tobě brzy vyzmizí, že už si budem za chvíli cizí.
Neumím si už teď život bez Tebe představit,
Už se to nezkouším ani zastavit.

68. ,,Nemůžeme se takhle setkávat,
Nebudeme si o budoucnosti nalhávat, Nemůžeme nic od ní čekat,
Když čas nám bude tikat".

69. Tyhle slova bolela, bolela opravdu hodně,
Myslíš si, že ses zachoval vhodně?
Já se tady o něco snažím, nevidíš?
Miluji Tě, to ani neslyšíš?

70. Už nevím jak se mám dál chovat,
,,Mám se radši schovat?"
,,Schovej se, ale ne moc daleko", odpovídáš záhy.
Že každé slovo, neunesou těžké váhy.

71. Utekla bych před pravdou, ale nemůžu,
Jak si jenom pomůžu?
Svědomí mě rychle dohnalo,
A špatné myšlenky to poznalo.

72. Asi se nestalo nic vážného, i když opak je pravda,
Říkáš, že to byla celkem sranda.
Děláš si legraci?
Já Tě miluji, to Ti nestačí?

73. Prý mám jít domů, že to tak bude nejlepší..
Záleží mi na tobě, přemýšlíš?
Vždyť já vůbec nevím, kdy se zas uvidíme?
Vždyť si tím jen ublížíme...
Chci se vídat častěji než kdysi
Chci vidět ty budoucí rysy!

74. Víš, loučení s Tebou vždycky bolí,
Vždycky mě to na pár týdnů skolí.
Prý se není čeho bát,
Prý mám bojovat a nebo se Tě vzdát.

75. Já bojuju, ale pořád jsme dvě proti sobě,
a ty jsi ten střed, kterého chceme dosáhnout obě,
Je strašné žít v této době.
Ona Tě nemůže mít ráda,
Nekryje Ti vůbec záda.
A tak se zvedám z postele, kde byla před chvílí ta vášeň,
Měli jsme se spolu krásně!
Oblíkám se a ty si mě letmo prohlížíš,
Ale to že Tě miluji, přehlížíš!

76. Láska musí být cítit,
Nejde jak oheň vznítit.
Musí tam být k tomu druhému úcta,
Jinak vaše cesta bude pustá.
Asi si myslíš, že nemám pořádek ve svém životě, a že si ho neumím ani zřídit,
Nemůžu se o Tobě nikde zmínit.

77. Láska nepřichází každý den,
Pak ti nepomůže ani prázdný vzdech.
Vzpomínat na doby, kdy člověk šťastný byl,
No, teď už mu jen stres zbyl.

78. Já zažila něco, co žádná jen tak nezažila,
Ani jsem se tolik nesnažila,
Jen je smutné, že jsem se teď ze snu vzbudila,
Asi jsem Tě hodně nudila.

79. Takže teď už s čistou hlavou vím,
Že to co se mi zdálo, byl čistý splýn.
Vzdávám se Tě a to dobrovolně,
Víš proč? Protože bez Tebe se budu cítit volně.
Bude mi to teda dlouho trvat,
Jen doufám že pak za mnou nepřijdeš a neřekneš, že to tak chceš nechat ...
Že až se konečně zbavím toho pocitu, nepřijdeš a neřekneš: ,,Máš mě tu!"

80. Jen jako poslední doplněk dám,
Že jsi byl hrozně fajn,
A že Ti jen štěstí a úspěch přeji v životě,
Ať Tvůj život stoupá v hodnotě.

81. A taky Ti přeji ať moc nevzpomínáš,
Jen si pamatuj, že kdysi to byl sen náš!
Že to tenkrát byl jen pouhej sen
A já už odcházím pryč někam ven...

82. Loučím se, ale bude mi to chvíli trvat,
Ale nebudu Tvým časem mrhat.
Protože vím, že čas je drahý nepřítel,
A ty musíš litovat,že si na tu svatbu přišel.

83. Já vím, že kdyby si tohle měl číst,
Hledal by si poslední sloku a nic víc.
To by udělal každý muž,
slibuji, končím už.

84. Jen doufám, že víš, co jsem tím říct chtěla,
Že v srdci jsem Tě pořád měla.
Že v mysli jsi Ty a nikdo jiný,
Ptáš se, jestli vzpomínky mi zbyly?

85. Ano, zbyly a to z toho svatebního večera,
Vzájemného koukání do očí, víc jsem pro tu chvíli nechtěla.
Prdlajs kecám, chtěla jsem Tě, proto jsem utekla, zrudla a nic Ti neřekla.
Byl to nejlepší způsob jak se neprozradit,
Nechtěla jsem samu sebe zradit.

86. V noci jsem se vybrečela do polštáře,
Abych ráno měla usměvavé tváře,
Ono mě to ale hned přešlo,
A v bolest to po chvíli vzešlo.

87. Nadávala jsem si, jak jsem vůbec mohla něco takového dopustit,
K tělu si Tě připustit,
Jak mohla jsem se celou dobu smát,
A pak se další noci bát.
Věděla jsem, že to bude těžké, ale že tak moc, to mě ani nenapadlo,
Mezi námi to vůbec nedopadlo.

88. Přála jsem si, se s Tebou plánovaně vidět,
A ne se hloupě vedle sebe míjet.
Že ty city budou i po čtyřech měsích tak moc silné,
Nebo to bylo zatmění jen chvilné?

89. Ptám se sama sebe jestli něco dobrého z toho vzejde?
Jestli my dva tu šanci máme?
A vůbec jestli si tu šanci vzájemně dáme?

90. To už ví jen Ti nahoře,
Děti běhají na dvoře,
A já se jen tak dívám,
Dětství si zpátečně snímám.

91. Že když jsem byla naivní holka,
Vůbec jsem neřešila hloupého kluka.
Že jsem lásku neznala,
Lituji snad toho, že jsem ji poznala?

92. Nemůžu se k minulosti zády otáčet,
Nemůžu si oči slzami každou noc promáčet.
Užírá mě to čím dál tím víc každý den,
Bohužel to není hloupý sen.

93. Je to tvrdá realita, s kterou se musím smířit,
A do lepší budoucnosti mířit.
Jinak z toho zešílíme a to nesmíme dopustit,
Měli bychom trochu fantazii popustit.

94. A tak si říkám, že bych už to měla zabalit,
Tuhle hru už zastavit.
Že jsem zas ta, co prohrála,
A s myšlenkami si pohrála.

95. A že Ti dávám to poslední sbohem,
Loučíme se tam za rohem.
Kde rozchází se naše cesty,
Které se zas někde střetly.

96. Ne že bych tomu napomáhala,
Jen jsem se v dáli pousmála.
Protože věřím, že se stane něco, co se otočí v náš prospěch,
Na co čekáš, tak si pospěš!

97. Vrátíš se, já to vím,
teď na tvém rozhodnutí nic nezměním.
Ale ty příjdeš, jsem si jistá,
To už bude naše hra čistá.

98. Chybí mi dvě sloky do stovky,
Nechci, aby si měl bokovky.
Protože mi pořád na tom všem záleží,
A chci hru beze lží.

99. Chci, už tohle dokončit,
Už se vážně rozloučím.
A tak doufám, věřím a miluji,
Svým citům vzdoruji.
Říkám si, že s jinou budeš šťastnější,
Že zažijeme chvíle vzácnější,
To si teď jen v duchu říkám,
A řádkami pořád plýtvám.

100. Kdy se toho bezradného pocitu zbavím?
Chápeš, že já se opravdu snažím?
Už to nevypadá jako báseň, ale spíš jako dopis,
Kde je shrnutý celý ten popis, popis toho všeho,
Ale věř, že to skrytý smysl mělo.