Valentýn

Svatý Valentýn, kvapem se blíží,
kouká na své ovečky, shora na ně shlíží.
Po světě brzo se rozletí,
všem zamilovaným lásku poštěstí.

Rozhlíží se okolo,
s Amorem podává si ruku,
rozehrajem druhé kolo,
ať i single mohou být spolu.

Oni pustili se spolu do práce,
pěkně od ruky jde jim to,
však jednu duši z toho všeho,
nemohou udat – bez legrace.

On zamilovaný je až po uši,
jinou vidět nechce.
Dnes a denně nosil by jí růži,
však ono se to řekne lehce.

Ona zas složité má city,
do dvou míst táhne ji to,
však kterou cestu vybere si,
to v osudu nemáme napsáno.

Těžkou hlavu Ti dva z toho mají,
na nebeských polštářích těžce uléhají.
Kterou cestou pošleme jí,
to ani jeden z nich neví.

Oba trávit čas s ní by chtěli,
však jen jeden dostane tu možnost.
Oba možná v noci bděli,
to ukáže až budoucnost.

Já nosil bych tě v náručí,
básně psal ti do nocí,
pro tvůj úsměv jediný,
pro chvíle s tebou strávený.

Zatím však přednost má ten druhý,
tíží mě to u srdce,
já MILUJI TĚ velice,
chodím tu jak bezduchý.

Co pro tebe udělat mám,
já sedím tu tak sám a sám.
Neznám tvoje pocity,
ty držíš je dobře skryty.

Poslové lásky unavení jsou,
to zapeklitá jest situace,
nás zajímalo by velice,
jak dopadne to s touto hrou.

Všechno však záleží na té slečně,
jak rozhodne se v tento čas,
mě srdce z toho buší splašeně,
snad nezlomím si tady vaz.

Čas plyne mi bez tebe,
jak dlouhé roky čekání,
však momenty s tebou strávené,
nečekají tady ani chvíli.

Srdce poskočí mi radostí,
když zjistí že píšeš mi,
já pak nakopnu tu svojí starou káru
a jen za tvým pohledem se rozjedu.

Necháme to rozhodnutí,
na té dívce milé,
pro koho rozhodne se,
tomu blaho přinese.

Tak shodli se naši Amoři,
do osudů lidských se neplést,
moc složité to prý mají nezmaři
a řešení je těžké.