Večerní písně 41 Vítězslav Hálek
Byly dvě boží myšlénky
co hvězdy vedle sebe,
a ty jsou se milovaly
nejvíc z celého nebe.
I spadla s nebe jedna z nich
a drhá mřela v bolu,
až bůh se nad ní smiloval
a poslal též ji dolů.
Mnohou zde noc protoužily
od večera do rána,
až pak se jednou potkaly
co mládenec a panna.
A jak si v oči pohlédli,
tu poznali se zcela,
a žili v štěstí největším, až jedna zase zmřela.
A když ta jedna umřela,
tu druhou zvala k sobě,
a bůh jí za ní povolal
a zas jsou hvězdy obě.
PeopleSTAR (0 hodnocení)