Víla

Když poprvé jsem spatřil,
Tvou líbeznou líc.
Hned jsem věděl,
že jsi něco víc.

Princezna či Andílek
kdopak ví?
Třeba mi hlas
Tvého srdce napoví.

Každopádně je to jedno
však co vím.
Chci pro Tebe složit
nejkrásnější rým.

Kde začít je těžká volba,
z dívek co znám jsi chlouba.

Co po tom to světě chodí,
ani křivým slůvkem neuškodí.

Tvá velká cnost,
je v srdci ryzí upřímnost.

Lásku co ve svém srdci máš,
obětavě rozdáváš.

Pohled do Tvých krásných očí,
mě rázem předsvědčí,
že zlaté srdce máš.

Tvé rty jsou tak sladké
a smyslné,
jako neviděl jsem u jiné.

Jsi můj lék proti bolesti,
když vidím Tě zmizí všechny
starosti.

Každý kdo Tě jen trochu zná,
večer sladce usíná.

Jsi zkrátka Víla milá,
co mé srdce okouzlila.

Tvá přízeň je pro mě vším,
Děkuji že se zní těšit smím,
Slibuji že Tě nikdy nezradím.