Všechno jednou končí..

Noci probrečené,
dny promarněné..
Myšlenkami pořád jinde,
tohle nikdy nepřejde..
Až když o člověka přijdeme,
uvědomíme si kolik ztratíme..
Já ztratila kus sebe,
jsem nic bez tebe...
V budit se v noci,
za jak dlouho budu zase moci?
Šťastná být,
nechci o tobě jen snít...
Poslední sms byla hnusná,
prý jsem sobecká...
Zavrhl si to co jsem udělat chtěla,
ale já bych to bez tvého svolení nikdy neudělala..
Kdybych věděla, že tohle se pak stane,
nikdy bych na to nepomyslela, ale to nebylo pochopené...
Chci na tebe zapomenout,
ale to jde v posteli kde jsem usínali si nevzpomenout?
Utéct kam není,
pořád doufám, že je to hnusné snění...
Vidím chyby kde jsem udělala,
něco jsem na tobě odsuzovala...
Pokračování jindy nejde psát,
jak do veršů bych nevěděla jak to dát..
Jsou to strašně silné city,
a ty jsou složitý ...
V slovech by vyjádřit nešly,
obzvlášť, když u druhého už odešly...