Mají tvé rty, chuť polibku smrti ?
Nemusíš říkat nic, jen nepřestávej škrtit.
Jsi monstrum pod mou postelí,
chytáš mě za ruku když spím,
ve tmě vycházíš mi vstříc,
když do ucha šeptám ti ,,chci víc ,,.
Jsi malá kouzelná vílka,
zároveň pandořina skříňka.
Jsi můj anděl i démon,
lítáš se mnou v mracích,
myslím že mezi anděli,
ty říkáš jim draci.
Dělíš se se mnou o křídla,
víš že mě je vzali
a že i po tolika letech,
ty jizvy pořád pálí.
Ty ale dalas mi naději,
že i s rohy mohu znovu vzlétnout,
porazilas se mnou strach
a ze mě, anděla, stal se také drak.
PeopleSTAR (0 hodnocení)