Na nebi zářila hvězda,
byla jasná jako den,
já najednou se bál,
že je to jen krásný sen.
Byla to hvězda naděje,
jen pro mne teď zářící,
chytl jsem jí do dlaně
a šel s ní prázdnou ulicí.
Ta hvězdička mi řekla,
tvé srdce je zjihlé,
pravou lásku, co hledáš,
těžko se tudy mihne.
Zkus hledat příště tam,
kde slunce se zhasíná,
možná že tam jí uvidíš,
jak s bílou růží usíná.
Tu růži jí z ruky vem,
měl bys jí políbit tvář,
počkat pak jen chviličku,
než rozplyne se jasná zář.
Ta dívka pozvedne víčka,
modré oči pod nimi budou,
snad poslední střepy naděje,
v tobě přeci jen zbydou.
Hvězdu jsem opustil s díky,
začal se řídit její radou,
snad se mi jednou podaří,
najít tu dívku pravou.
PeopleSTAR (0 hodnocení)