Zkamenělé srdce

Srdce srdci srdce dalo,
srdce srdci pŕísahalo.
Ted to srdce srdce prosí,
ať to srdce v srdci nosí!
Jenže srdce zkamenělo!

Jiné srdce s láskou čistou,
přestože je optimistou,
neprorazí touhle krustou!
A tak prosí srdce další,
ale je to stále horší!

Zkamenělé srdce šílí,
rozbít kámen nemá síly!
Zlomené teď neví jak,
svojí lásku zase dát.
Usíná a čeká jen,
jak dopadne tenhle sen?

Ve snu srdce, druhé, třetí,
k tomu ještě srdce dětí!
Do kamene srdce vtesy,
pověz lásko moje kde jsi?
Pověz jak to udělat,
opět umět milovat?

Odpusť srdci, zruš svůj slib,
a pak Ti bude zase líp!
O lásce se nedá snít,
musí se jen v pravdě žít!
Srdce srdci neoplácí,
jinak ze své lásky ztrácí!


Na kámen ten, co srdce svírá,
schází láska, není víra!
Chraň ať srdce optimista,
nikdy, snad i dozajista,
nezkamení hned v ten den,
kdy procitneš, skončí sen!

Srdce srdci je tou solí,
bez soli to srdce bolí.
Neuslyšíš srdce tlukot,
pokud nerozbiješ kámen,
bud-li to dlouho trvat,
pak už je s tím srdcem Amen!

Ve snech není, co má být,
je třeba se probudit!
Ve dnech krásných, plných slunce,
plní srdce svoje funkce.
Srdce srdce pak zas cítí,
za svým hlasem zas chce jíti
Nebude se srdce bát,
zase srdci přísahat!