Básničky
Ztracená v životě se zdám,
tak prosím přeber si to sám.
Na lavičce v parku sedím,
někam do blba hledím.
Myšlenkami úplně někde jinde jsem,
a v mlze slyším tvůj hlas za lesem.
V duši moji zbyla jen zlost a chlad,
doufám, že vyprchá to jednou snad...
tak prosím přeber si to sám.
Na lavičce v parku sedím,
někam do blba hledím.
Myšlenkami úplně někde jinde jsem,
a v mlze slyším tvůj hlas za lesem.
V duši moji zbyla jen zlost a chlad,
doufám, že vyprchá to jednou snad...
Kájo, Karle, Karlíčku! Otevírej tlamičku.
Dege, kníže, princátko na hrad vstoupí za krátko.
Ne však jako prezident. Švýcarský je disident!
Za totáče pěkně v suchu, teď s Kalouskem v jednom
duchu...
A co my teď v zemi naší?
Kde jen dostat vtipnou kaši?...
Dege, kníže, princátko na hrad vstoupí za krátko.
Ne však jako prezident. Švýcarský je disident!
Za totáče pěkně v suchu, teď s Kalouskem v jednom
duchu...
A co my teď v zemi naší?
Kde jen dostat vtipnou kaši?...
Je to něco. Jak manifest orchidejí
uprostřed zimy třeskuté,
kdy dva se objímají.
Sněhy za nimi jsou netknuté.
V objetí jsou dlouhé chvíle.
Nemohou se od sebe hnout
a vypadají tak zbloudile.
Jak krásné je mít koho obejmout.
uprostřed zimy třeskuté,
kdy dva se objímají.
Sněhy za nimi jsou netknuté.
V objetí jsou dlouhé chvíle.
Nemohou se od sebe hnout
a vypadají tak zbloudile.
Jak krásné je mít koho obejmout.
Do našich skleněných duší prší.
Podzim v nás zastavil čas
a nepřišla zima.
Jen počasí je jiné.
Bankomaty nám daly na nové životy,
touhy, sny i naděje,
když v zahradách
našich rozkvetlých tváří
leží dvacetileté stáří.
A slza jako hrách...
Podzim v nás zastavil čas
a nepřišla zima.
Jen počasí je jiné.
Bankomaty nám daly na nové životy,
touhy, sny i naděje,
když v zahradách
našich rozkvetlých tváří
leží dvacetileté stáří.
A slza jako hrách...
Mezi prsty mýdlo sem mnula,
roztírala po těle. A špatně se hnula.
Co teď? Co já si počnu?
Sklonit svůj hřbet?
Panikou mírně začít se chvět?
Sehnu se, je to jen kousíček.
Sprcha najednou zdála se mi úzká,
Zadek dotkl se chladných dlaždiče...
roztírala po těle. A špatně se hnula.
Co teď? Co já si počnu?
Sklonit svůj hřbet?
Panikou mírně začít se chvět?
Sehnu se, je to jen kousíček.
Sprcha najednou zdála se mi úzká,
Zadek dotkl se chladných dlaždiče...
Půjdu si číst asi knihu,
potom vytřu podlahu.
Potom večeře bude,
nic z ní ale nezbude.
Mám rád párky s hořčicí,
v té vodě vařící.
Nesmí se to převařiti,
může snadno prasknouti.
Proto lepší párek silný,
stačí jeden a jsem sytý....
potom vytřu podlahu.
Potom večeře bude,
nic z ní ale nezbude.
Mám rád párky s hořčicí,
v té vodě vařící.
Nesmí se to převařiti,
může snadno prasknouti.
Proto lepší párek silný,
stačí jeden a jsem sytý....
Do vlaku jsem nastoupil,
jízdenku si nekoupil.
Musel jsem se zpět vrátit,
a tu jízdenku zakoupit.
Pak jsem vlak procházel,
Janičku jsem našel.
Sedl jsem k ní nesměle,
měla bouli na čele.
Ona ráda střílí,
pistole se ji líbí.
Klidně b...
jízdenku si nekoupil.
Musel jsem se zpět vrátit,
a tu jízdenku zakoupit.
Pak jsem vlak procházel,
Janičku jsem našel.
Sedl jsem k ní nesměle,
měla bouli na čele.
Ona ráda střílí,
pistole se ji líbí.
Klidně b...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva