BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Tichounce zvučí jas,
vesele římsa břinkne
a Fanny vstává bosky:
rty dlouhostvolý, hezký
úsměv jí rozvlní.
Pohvizdujíc si chodí
jak ti, co svátek mají,
vlas, košile jí vlají,
drsný den jí začal.
Havraní křídla tmy
přikryla celý obzor a my,
ztracení dole pod hvězdami,
hledáme malou Polárku.
Všichni jsme děti hvězd,
jsme z téže hmoty. Láska žije
jen ze sluneční energie.
Tak je to, moje sluníčka.
My také spalujeme sami sebe
a zahříváme t...
V zámku se ozvaly klíče,
byl tiše spíše, blíže
k vánku do dáli.
Zdály se či nezdály,
lhaly, nelhaly a ví, že
zamknul?
Nechal klíče v zámku,
pro klid svého spánku
či to spěchal odbýt?
Sklíčen tak ze zlého.
Čekal dál,
zdali sen se ...
V dáli tam, na kraji
sněhu a ledu
hvězdy padají
do dalekohledů.
Padají, sypou se,
lehounce tají,
hvězdáři na stole
je přebírají.
Přebírají je,
měří a váží.
Čas spí na klíně
té nebeské stráži.
Spal bych, ač unavený nejsem.
Spal bych, jen abych mohl snít.
Spal bych, já opojen tím snem jsem.
Spal bych, abych zas s tebou mohl být.
Má bytost nemá na světě,
co by vám nerozdala:
když jste mi život vzala,
i ze smrti mě vyrvěte!
Mám-li co ještě poztrácet,
vezměte vše, co bylo mým,
jen když si ponechati smím
oči, a na vás pohlížet!
Když něčí řeči křeče předčí,
řeší si péči v nebezpečí.
Ve zteči mělčí chvalořečí,
ti zvenčí svědčí sebe léčí.
Zlehčí věci i v něčem zvětší,
svlečen v kleče se měkčí zmenší.
Křehčí v řečech již málo hřeší,
v něčem léčen či přesvědčen....
Kopce si mlžný přehoz svázaný na babku
napevno uzlem stáhly, až kraj vědomí ztrácí
a smrtka louská si srdce jak skořápku.
A kolik tkání zteřelých dnes vykrvácí!
Ale viz: kapénky té roušky smrtící
zdají se v dívčích vlasech rosnou bižutérií.
Jsou pouhou...
Dobře to myslil - přebásnil Rudolf Kuthan(Svět Ezopských bajek)
Osel vídal svého pána, jak si hrává se psíčkem.
Povedený byl to čtverák, pánovým byl mazlíčkem.
Dovedl se pěkně tulit, lichotit a tancovat,
pán ho denně brával na klín, krmil ho měl ho rád.
T...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc