Básničky
Ptáče co vypadlo z hnízda
a cestu zpět ztratilo,
smutek mu v srdéčku zpívá
a těžce se zranilo.
Už nemá ten pocit bezpečí,
jaký mělo dřív
a žít se mu nechce,
proč taky, žádný div….
Zvedá se jen ztěžka,
je zamotáno ve vlastní síti,
neví si se...
a cestu zpět ztratilo,
smutek mu v srdéčku zpívá
a těžce se zranilo.
Už nemá ten pocit bezpečí,
jaký mělo dřív
a žít se mu nechce,
proč taky, žádný div….
Zvedá se jen ztěžka,
je zamotáno ve vlastní síti,
neví si se...
Potom už nezbývalo než hledat útěchu v očích milované paní
Ten bůh, jejž máte v očích, moje paní,
a jenž tu zmůže každou moc svou mocí,
říká mi dnem i nocí,
že budete mít přec jen slitování;
protože tam, kde ten bůh jednou stojí
a kde se k němu dru...
Ten bůh, jejž máte v očích, moje paní,
a jenž tu zmůže každou moc svou mocí,
říká mi dnem i nocí,
že budete mít přec jen slitování;
protože tam, kde ten bůh jednou stojí
a kde se k němu dru...
DEMINUTIVUM
Všechny ty zdrobněliny v restauraci:
stoleček, pivíčko, meníčko, penízky.
Jednou tý servíře řeknu svý,
svou zdrobnělinu, svoje deminutivum!
A až ho řeknu, dám si pivo u stolu,
mrknu na menu a pak jí dám prachy.
Jednou jí to řeknu, to...
Všechny ty zdrobněliny v restauraci:
stoleček, pivíčko, meníčko, penízky.
Jednou tý servíře řeknu svý,
svou zdrobnělinu, svoje deminutivum!
A až ho řeknu, dám si pivo u stolu,
mrknu na menu a pak jí dám prachy.
Jednou jí to řeknu, to...
Zase vešlo jaro do duší
a skřivánčí zpěv do uší
potůček vyzval vodu k tanci,
sám vítr líbal vodu zčeřenou
A u potoka na kolenou si dívka myje tvář
Vzduch voní-vodou, loukou, ornicí
a listím zetlelým
V úžasu s pokorou, s tváří spanilou
...
a skřivánčí zpěv do uší
potůček vyzval vodu k tanci,
sám vítr líbal vodu zčeřenou
A u potoka na kolenou si dívka myje tvář
Vzduch voní-vodou, loukou, ornicí
a listím zetlelým
V úžasu s pokorou, s tváří spanilou
...
Nejkrutější však byly vždy chvíle odjezdu a loučení
Kéž vám bůh Lásky chtěl
poručit moje srdce, jež vám dal,
a Soucit neváhal
vám připomenout občas mne, má paní;
vždyť ještě než jsem jel,
než jsem se s vaší krásou rozžehnal,
už tiším ten svůj ža...
Kéž vám bůh Lásky chtěl
poručit moje srdce, jež vám dal,
a Soucit neváhal
vám připomenout občas mne, má paní;
vždyť ještě než jsem jel,
než jsem se s vaší krásou rozžehnal,
už tiším ten svůj ža...
Kohout sedí nad mrakem,
zpívá zlatým zobákem,
že je ráno jako zrnko máku,
které spadlo z nebe do zobáku,
ze zobáku mezi chrpy.
Ženci s žnečkami už brousí srpy.
Kohout sedí nad mrakem,
zpívá zlatým zobákem
nad máky i nad chrpami jitra:
...
zpívá zlatým zobákem,
že je ráno jako zrnko máku,
které spadlo z nebe do zobáku,
ze zobáku mezi chrpy.
Ženci s žnečkami už brousí srpy.
Kohout sedí nad mrakem,
zpívá zlatým zobákem
nad máky i nad chrpami jitra:
...
Snáší se večer,
nesnáším, že jsem sám
... a noční klid,
a že ten večer
tě někde ukrývá.
Jak rád bych brečel,
však jenom proklínání,
že chtěl jsem snít.
A řeka teče,
nikdo se nedívá
vavavava.....
nesnáším, že jsem sám
... a noční klid,
a že ten večer
tě někde ukrývá.
Jak rád bych brečel,
však jenom proklínání,
že chtěl jsem snít.
A řeka teče,
nikdo se nedívá
vavavava.....
DAKTYLOTROCHEJSKÝ ZLOMEK
šumělles ukap
ličky mámilá
šumělles ukap
ličky mámilá
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva