BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Jak překrásné je pole plné vlčích máků,
do veliké dáli září svou barvou rudou.
Na modré obloze nad ním krouží hejna ptáků
a jednou barva zmizí - makovice z nich budou.
Zase ale to pole bude mít svá kouzla,
jak celá příroda kolem nás - tak to bývá.
...
Smutno je člověku, který žije bez lásky.
Ničím zahnat ten smutek nelze.
Proč jsi tak zlý, kladu si marně otázky,
ty ale ve své zlobě neznáš meze.
Kde se tolik zla v tobě bere!
Vždyť nikdy sis neměl na co stěžovat.
Nevím, co v nitru tebe pořád žere,...
Snad je kus anděla i ďábla v tobě,
nevím jen, zda s tebou si poradím,
miluji tě a chtěl bych tě pozvat k sobě,
kde o takovou dívku dnes zavadím?
Neměj mi to lásko má za zlé,
ale už si pomoci vůbec nemohu.
Chtěl bych tolik líbat rety tvé,
kde al...
Terka-Šošon |
|
Záhadný pocit v srdci mám,
přemýšlím často,odkud ho znám.
Pocit nepopsatelně krásný,
jako když svítá v den jasný.
Pocit barevnější než soumrak či duha,
bohatý-přitom skromný jak sluha.
Pocit svobodnější nezávislosti,
přitom pln úplné oddanosti.
P...
Kdo vyléčí můj převeliký žal,
kdo ukáže mi, kterou cestou jít.
To tenkrát básničky jsi pro mne psal
a já toužila lásku po douškách pít.
V tvých očích, jak ve studánkách,
utápěla jsem velkou lásku svoji,
často mluvil jsi jen v hádankách,
já přest...
Od rybníka je slyšet ržání koní,
už pomalu na krajinu soumrak padá,
čerstvě posekaná tráva omamně voní,
ale co nový den přinese, jen člověk hádá.
Vysoko nad mou hlavou rozsvítí se hvězdy,
snad proto se rozzáří, by nikdo ve tmě nebloudil.
Zasním se ...
bájuska zajicova |
|
Miluji Tě jako básník své rýmy.
Miluji Tě jako Komik své šprýmy.
Miluji tvoje polibky pouze, podávám se při tom touze.
Miluji tvá slova krásné dříve si mi psal i básně.
Miluji tvůj pohled do očí, vždy mi srdce poskočí.
Miluji jak mrkáš řasy,miluji i tvé t...
Už si city semnou zase hrají,
nevím co je na světě správně,
dech se mi z toho pomalu tají,
a pochyba, ta myšlenka znovu má mě.
Nevím jestli jsi skutečná,
nebo jsi jen můj sen,
co se mi samotou zdá,
každé ráno ho rozpustí den,
a něžný vánek od...
Připadám si, jak květina na poušti, co čeká dlouho na kapky deště a ty pak zmizí stejně rychle, jako přišly. Z těch drobných kapek vody pomalu květina roste, však málo je jich na to, aby mohla kvést. S každým dalším deštěm objevuje se naděje na nový květ, však marné je ...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc