Básničky
Http://cincilka-bambulka.blog.cz/ když se vám můj blog bude líbit tak mi to ohodnoťte
S tebou všechno najdu,
všechno zahodím.
S tebou paměť utrácím,
s tebou všechno vím.
S tebou možná bloudím,
možná marně sním.
S tebou každý večer
vždy a znovu uhořím.
všechno zahodím.
S tebou paměť utrácím,
s tebou všechno vím.
S tebou možná bloudím,
možná marně sním.
S tebou každý večer
vždy a znovu uhořím.
Miluji tvé oči,
co s vlasy ti ladí,
miluji tvůj pohled,
co mě pořád svádí,
miluji tvé silné ruce,
když mne objímáš,
miluji když jak med sladký
polibek mi dáš.
co s vlasy ti ladí,
miluji tvůj pohled,
co mě pořád svádí,
miluji tvé silné ruce,
když mne objímáš,
miluji když jak med sladký
polibek mi dáš.
Ráda bych tě políbila,
v náručí tě chci zas mít,
však stydlivost je špatná vlastnost,
nikdy nejde dobře skrýt.
v náručí tě chci zas mít,
však stydlivost je špatná vlastnost,
nikdy nejde dobře skrýt.
Nad námi jsou, nad námi bdí,
nikdo z nás však je nevidí,
ví o našich chybách, ví že máme strach,
ale naše 'kdyby' spalují v prach.
Ať dobro či zlo, na to se nehledí,
on ze svých výšin vždy na tebe pohledí.
S tím kdo mě hlídá, s tím andělem mým,
...
nikdo z nás však je nevidí,
ví o našich chybách, ví že máme strach,
ale naše 'kdyby' spalují v prach.
Ať dobro či zlo, na to se nehledí,
on ze svých výšin vždy na tebe pohledí.
S tím kdo mě hlídá, s tím andělem mým,
...
Temná zákoutí propadlých světů
v jiskrách beznaděje věčného bloudění,
ukrytá osamocení zčernalých květů
vrůstajících do přeludů nočního blouznění.
Přespávám v soužení dny a týdny,
pláčem v němotách slzy mě opouští,
beze stop nářku zplavý mé špíny,...
v jiskrách beznaděje věčného bloudění,
ukrytá osamocení zčernalých květů
vrůstajících do přeludů nočního blouznění.
Přespávám v soužení dny a týdny,
pláčem v němotách slzy mě opouští,
beze stop nářku zplavý mé špíny,...
Staré stromy.
Jsou ztrouchnivělé a poseté času ranami,
silou nemohou se rovnat
s mladými pannami.
Jsou jako naše domy.
Historie z nich jen dýchá,
a i když z vrstvy prachu člověk kýchá,
mají svou úchvatnou krásu.
A i když nedávají tolik jasu
ja...
Jsou ztrouchnivělé a poseté času ranami,
silou nemohou se rovnat
s mladými pannami.
Jsou jako naše domy.
Historie z nich jen dýchá,
a i když z vrstvy prachu člověk kýchá,
mají svou úchvatnou krásu.
A i když nedávají tolik jasu
ja...
Verše psát, nic nevnímat, užívat si klid.
K tomu stačí jediné - inspiraci mít.
K tomu stačí jediné - inspiraci mít.
Stojím, hledím na tu krásu,
sílu plnou moci, jasu,
kéž by bylo vše tak snadné.
Bohužel i tato síla
jednou jistě zvadne.
Ladně tančí, jasně září,
kouzlí teplo, úsměv v tváři,
sálá z něho síla ryzí,
ale stačí kapka deště
a on navždy zmizí....
sílu plnou moci, jasu,
kéž by bylo vše tak snadné.
Bohužel i tato síla
jednou jistě zvadne.
Ladně tančí, jasně září,
kouzlí teplo, úsměv v tváři,
sálá z něho síla ryzí,
ale stačí kapka deště
a on navždy zmizí....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva