Básničky
Podzim je moje stará teta
trvalou z kouře, úsměv z kamene
v očích má ještě slabý odlesk léta
rty však už pevně sevřené
strakatý kabát, co nenosí tety
a pod ním tělo chudé, tenké jako stín
vane z ní vůně mokré cigarety
a taky vlhká hlína, stesk a...
trvalou z kouře, úsměv z kamene
v očích má ještě slabý odlesk léta
rty však už pevně sevřené
strakatý kabát, co nenosí tety
a pod ním tělo chudé, tenké jako stín
vane z ní vůně mokré cigarety
a taky vlhká hlína, stesk a...
A víš co?
Co radíš?
Vadíš již!
Co pravíš?
Svádíš ji!
Co chraptíš?
Jak i zdravíš!
To vidíš?
To si piš!
Co to píšeš?
Toto klišé!
Ty jsi spíše...
Kručí mi v břiše!
Najíš se u ní,
učí i rysy snubní!
Co tou povídáš?
Pouto smlou...
Co radíš?
Vadíš již!
Co pravíš?
Svádíš ji!
Co chraptíš?
Jak i zdravíš!
To vidíš?
To si piš!
Co to píšeš?
Toto klišé!
Ty jsi spíše...
Kručí mi v břiše!
Najíš se u ní,
učí i rysy snubní!
Co tou povídáš?
Pouto smlou...
Zemitá anekdota
Vždycky, když se jeleni s dusotem hnali
přes Oklahomu,
zježila se jim v cestě ohnivá kočka.
Kamkoli se hnali,
hnali se s dusotem,
než zprudka zatočili
okrouhlou čarou
doprava
kvůli té kočce.
Nebo než zatočili
...
Vždycky, když se jeleni s dusotem hnali
přes Oklahomu,
zježila se jim v cestě ohnivá kočka.
Kamkoli se hnali,
hnali se s dusotem,
než zprudka zatočili
okrouhlou čarou
doprava
kvůli té kočce.
Nebo než zatočili
...
O lásce, je-li
1
Tříštivý příboj,
pozvolný odliv…
Mare Amor,
Mare Mors.
2
Pozoruju běláska,
jak uniká oku.
3
Dotkl ses,
umírám.
1
Tříštivý příboj,
pozvolný odliv…
Mare Amor,
Mare Mors.
2
Pozoruju běláska,
jak uniká oku.
3
Dotkl ses,
umírám.
Slova sněná a němá jen,
co vlastně změna jemná je.
Po hlase něžném z básně vjem,
současně zdá se též lež v něm.
V rozpor zněna, rozvolněná,
ozvěna má dost poctěna.
co vlastně změna jemná je.
Po hlase něžném z básně vjem,
současně zdá se též lež v něm.
V rozpor zněna, rozvolněná,
ozvěna má dost poctěna.
Vodovod - jen teplá voda,
napijem se ze záchoda!
napijem se ze záchoda!
Odkud přichází
tma.
Z tvého domu světlo odchází,
hned za Tebou.
Tma vzala jeho klíč,
dveře otevřela,
světlo je pryč .
To černo vše pohltilo,
je jako nenasyta
a není nikdy sytá.
Je všude.
Po domě se poflakuje
a celý sklep okupuje.
U...
tma.
Z tvého domu světlo odchází,
hned za Tebou.
Tma vzala jeho klíč,
dveře otevřela,
světlo je pryč .
To černo vše pohltilo,
je jako nenasyta
a není nikdy sytá.
Je všude.
Po domě se poflakuje
a celý sklep okupuje.
U...
1866
Postýlku pěknou jste ustlali,
nám se tu přesladce leží.
Čtyřicet let, čtyřicet let,
jak ten čas běží,
my se už vyspali,
my bychom vstávali
mladí a svěží,
jako jsme bývali.
Čtyřicet let spíme tu už,
oh, my tak byli jsme mdlí,...
Postýlku pěknou jste ustlali,
nám se tu přesladce leží.
Čtyřicet let, čtyřicet let,
jak ten čas běží,
my se už vyspali,
my bychom vstávali
mladí a svěží,
jako jsme bývali.
Čtyřicet let spíme tu už,
oh, my tak byli jsme mdlí,...
Toužím
po horském prameni rtů.
Vytlačíš mne
až na okraj skály ...
Ztrácí se tam koně snů.
po horském prameni rtů.
Vytlačíš mne
až na okraj skály ...
Ztrácí se tam koně snů.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva