Básničky
Pavouk tkal ze své píle
za noční chvíle
na oblouku bílé.
Je to rubáš skřítkovi
či pro paní krajkoví?
Jen on to ví a nepoví.
Z věčnosti
je strategie
jeho tvářnosti.
za noční chvíle
na oblouku bílé.
Je to rubáš skřítkovi
či pro paní krajkoví?
Jen on to ví a nepoví.
Z věčnosti
je strategie
jeho tvářnosti.
Život zdá se rychle plyne,
jen láska může zakrýt každý stín.
V páru nezevšednět, stále něco jiné,
19.srpen byl naším dnem svatebním.
Jako je koráb připoután k molu,
jako je s ohněm spojen dým.
Budu já s tebou, budeme spolu,
ty jsi má láska, já t...
jen láska může zakrýt každý stín.
V páru nezevšednět, stále něco jiné,
19.srpen byl naším dnem svatebním.
Jako je koráb připoután k molu,
jako je s ohněm spojen dým.
Budu já s tebou, budeme spolu,
ty jsi má láska, já t...
Ze zlata pás má černá včela,
jak pirát na květ míří.
Bzučí, pyšně prohání se
a saje květné pýří.
Je jenom pro ni vybráno,
z tresti strání žije.
Džbáneček, zlomek vesmíru,
který se nerozbije.
jak pirát na květ míří.
Bzučí, pyšně prohání se
a saje květné pýří.
Je jenom pro ni vybráno,
z tresti strání žije.
Džbáneček, zlomek vesmíru,
který se nerozbije.
Nešel spát ještě strom,
oknem k nám nakukuje:
jako v každou noc temnou
mrká a střeží se mnou
Fannin lehký spánek.
Polštář se bělá a
hýbe u její líce,
dva vlásky z její kštice
nos mi šimrají.
oknem k nám nakukuje:
jako v každou noc temnou
mrká a střeží se mnou
Fannin lehký spánek.
Polštář se bělá a
hýbe u její líce,
dva vlásky z její kštice
nos mi šimrají.
Duše otrocká, tvář hrdá,
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žulo tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
...
bída, nuda, chlad a dým.
Pyšné město, žulo tvrdá
s nebem bledězeleným,
přec jen časem se mi steskne
po tvých šerých ulicích,
kde se zlatá kadeř leskne,
malá nožka šlape sníh.
...
(přeložil Petr Kopta)
Všech vášní během let se lidská srdce zprostí,
svou škrabošku či nůž pryč odnášejíce,
táhnou dál, podobna kočovné společnosti
herců, jež ztrácí se v zákrutech silnice.
Jen ty nám zůstáváš, ó lásko! V naší mlze
umíš jak pochode...
Všech vášní během let se lidská srdce zprostí,
svou škrabošku či nůž pryč odnášejíce,
táhnou dál, podobna kočovné společnosti
herců, jež ztrácí se v zákrutech silnice.
Jen ty nám zůstáváš, ó lásko! V naší mlze
umíš jak pochode...
Můj blízký přítel v trávě
vyleze, když je vhodná chvíle.
Potkali jste ho — nebo ne?
Objeví se nahodile.
Trávu dělí jak hřebenem,
jak skvrnitý luk leží v ní,
pak se vám svine u nohou,
hned prchne mezi kamení.
Miluje vlhkou zemi,
příliš chladnou...
vyleze, když je vhodná chvíle.
Potkali jste ho — nebo ne?
Objeví se nahodile.
Trávu dělí jak hřebenem,
jak skvrnitý luk leží v ní,
pak se vám svine u nohou,
hned prchne mezi kamení.
Miluje vlhkou zemi,
příliš chladnou...
Studna je samo tajemství:
daleko žije voda,
náš soused z jiného už světa,
že nedohlédneš do dna
nádoby, v níž je zavřena.
Co znáš, je odraz víka —
jako když oči zahledí se
do propasti ticha.
Tráva snad neumí se bát;
vždy divím se, že snese
...
daleko žije voda,
náš soused z jiného už světa,
že nedohlédneš do dna
nádoby, v níž je zavřena.
Co znáš, je odraz víka —
jako když oči zahledí se
do propasti ticha.
Tráva snad neumí se bát;
vždy divím se, že snese
...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva