Básničky
Pane hrabě
Nic vám nevyčítám,
vaše, naše jasnosti,
nezávidím bohatství vám,
ani špatné vlastnosti.
Troufalosti té se klaním,
lezu pozpátku,
vždy se ale tomu bráním,
viděti vás v pozlátku,
Jste rozšafný, důstojný
a jistě milý pán...
Nic vám nevyčítám,
vaše, naše jasnosti,
nezávidím bohatství vám,
ani špatné vlastnosti.
Troufalosti té se klaním,
lezu pozpátku,
vždy se ale tomu bráním,
viděti vás v pozlátku,
Jste rozšafný, důstojný
a jistě milý pán...
Na stole sklenice vína vyčpělá,
už nejsem malá,jsem dospělá.
Okrouhlý tvar popelníku
si říká o slova díků,
že ještě jsem tu- na Zemi.
Ač někdy už nemám sílu,
zdá se mi.
Za každý den života navíc,
by člověk měl štastný být
a o každý chleba kra...
už nejsem malá,jsem dospělá.
Okrouhlý tvar popelníku
si říká o slova díků,
že ještě jsem tu- na Zemi.
Ač někdy už nemám sílu,
zdá se mi.
Za každý den života navíc,
by člověk měl štastný být
a o každý chleba kra...
Tvé lásky plné pohledy
už nejsou to ,co bývaly.
Tvé vlahé rty mou růž
jen ztěží slíbaly.
Tvá kdysi pevná náruč
jen zlehounka mě třímá.
Tvá láska usnula,
tam v koutě srdce dřímá.
Mé oči tvůj pohled hledají
a polibek kradu ti potají
a ve své ...
už nejsou to ,co bývaly.
Tvé vlahé rty mou růž
jen ztěží slíbaly.
Tvá kdysi pevná náruč
jen zlehounka mě třímá.
Tvá láska usnula,
tam v koutě srdce dřímá.
Mé oči tvůj pohled hledají
a polibek kradu ti potají
a ve své ...
Tvoje tvář září jako diamant.
Tvé oči jsou hvězdy střežící
noční oblohu.
Tvé ruce objímají lásku světa,
co v srdci nosí zamilovaní.
Jsi cestou těch,co žijí více životů,
aby našli ten zprávný směr.
Ne každý chce to slyšet,
ne každý vidí v lásce b...
Tvé oči jsou hvězdy střežící
noční oblohu.
Tvé ruce objímají lásku světa,
co v srdci nosí zamilovaní.
Jsi cestou těch,co žijí více životů,
aby našli ten zprávný směr.
Ne každý chce to slyšet,
ne každý vidí v lásce b...
Na oknoprstem zkouším psát,
jak moc tvá láska bolí.
že měl jsi mi ještě chvíli lhát,
at zeptám se na
cokoliv.
Jdu cestou,kde Tvá dlan mě hřála
tvář mou zkřehlou.
Snad jen chodník pod listím
vzpomíná si na náš stín.
Dál vlaky jezdí z nádraží...
jak moc tvá láska bolí.
že měl jsi mi ještě chvíli lhát,
at zeptám se na
cokoliv.
Jdu cestou,kde Tvá dlan mě hřála
tvář mou zkřehlou.
Snad jen chodník pod listím
vzpomíná si na náš stín.
Dál vlaky jezdí z nádraží...
Co víc si můžež přát,
co víc ti mohu darovat.
Daruju ti štěstí zdravý,
ať tě někde nepopraví.
co víc ti mohu darovat.
Daruju ti štěstí zdravý,
ať tě někde nepopraví.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva