Básničky
Láska prý hory přenáší
a přitom ani zradu neunese.
Že se láska a zrada nesnáší,
to dobře vím a ovoce to nepřinese.
Jen bolest a smutek přinese zrada,
proto se snaž, bys věrný byl.
Lepší než lež, je vždycky pravda,
o takovém životě kolikrát jsem ...
a přitom ani zradu neunese.
Že se láska a zrada nesnáší,
to dobře vím a ovoce to nepřinese.
Jen bolest a smutek přinese zrada,
proto se snaž, bys věrný byl.
Lepší než lež, je vždycky pravda,
o takovém životě kolikrát jsem ...
Já nehledal jsem vilnou ženu pro flirt a ukrácení dne. Utišení na tvém klíně pro srdce žádal neklidné. Den a noc touhou přesycená, vábila a lákala. V tvé jizbě lampa rozsvícená, vím, že že na tvůj příchod čekala. Stydím se nyní za své činy. Chvěji se vědomím, že srdce t...
Rozdala poslední obrázky, na kterých pilně pracovala. Zbytek uložila ke spánku do regálu, zase zítra se probudí do slunečného rána. Obličej bledý, kruhy pod očima, jsou jako stopa po smutné lásce, štíhlá, vysoká, vlasy černé a dlouhé, krásně viditelná, nepřehlédnutelná....
Na dnešek měl jsem pěkný sen o tobě moje milá. Zdálo se mi, však zdálo jen, že jsi mou ženou byla. Touha má kvésti počala. Líbal jsem tvoje ruce. Hlubokým dechem se zdvihala tvoje hruď prudce. Postavu tvoji štíhlou vidím zase i tvůj lesklý vlas, jenž vlál ti do čela, k...
Buď veleben tvůj hustý vlas, v slunci plane, září nad topas, leskne se a svítí. Víc vůní v něm než v jižní noci je, víc jisker než na obloze hvězd, jak lilije kmitá jím tvůj bílý vaz. Nech mě u tvých nohou věčně snít, tvůj vlas hladit je lepší než víno pít.Fenix, láska ...
Otevři oči, země se točí, déšť se ti vkrádá do vlasů, prší, má milá nespěchej, ještě se chvíli pokochej, pohledem z okna na ty kapky, je brzké ráno šedivé, slunce v nedohlednu a já závidím přikrývce, že objímá tvé pružné tělo, které na lásku zapomnělo. Vlasy máš krásně ...
Cesta, co úvozem vedla kdysi,
teď není už ani památka po ní.
Jen tady zanehala stopy čísi,
co bylo tu dřív - dnes už dávno není.
Zarostla hustým křovím a trávou,
nikdo nechodí po ní už celá léta,
hned vedle měla řeku dravou,
pro nás však čarovno...
teď není už ani památka po ní.
Jen tady zanehala stopy čísi,
co bylo tu dřív - dnes už dávno není.
Zarostla hustým křovím a trávou,
nikdo nechodí po ní už celá léta,
hned vedle měla řeku dravou,
pro nás však čarovno...
Zvony zvoní klekání v tvých očích vycházejí hvězdy a květiny padají na zem mezi stíny. A mně se chce tak spát, ve stínu tvých vlasů. Spát na nic nemyslet, při zvuku tvého hlasu se probouzet a znovu usínat. S hrstí tvých vlasů na čele a trochu žárlit na slunce, které ti ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva