Básničky
Nesnáším, jak jsi panovečnej a vždy chceš být nad ostatníma,
nenávidím, jak jsi tvrdohlavej a pořád musíš mít ve všem pravdu,
nesnáším, jak jsi egoisticky a vždy myslíš nejprve na sebe,
nenávidím, jak jsi cholerickej a pořád tě všechno vytáčí.
Miluju, jak js...
nenávidím, jak jsi tvrdohlavej a pořád musíš mít ve všem pravdu,
nesnáším, jak jsi egoisticky a vždy myslíš nejprve na sebe,
nenávidím, jak jsi cholerickej a pořád tě všechno vytáčí.
Miluju, jak js...
Tam v závoji listů vřesových,
leží ptáče bez duše,
černý jako závoj z pavučin,
snad nikdo už nic nezmůže.
Prší!
a kol něho stále suché lístečky,
každý přešel ledabyle-smějíc se,
ale na březích tvoří pláč tečky.
Kuličky dvě cvrnklé v důlku,
br...
leží ptáče bez duše,
černý jako závoj z pavučin,
snad nikdo už nic nezmůže.
Prší!
a kol něho stále suché lístečky,
každý přešel ledabyle-smějíc se,
ale na březích tvoří pláč tečky.
Kuličky dvě cvrnklé v důlku,
br...
Nemůžu dýchat, ale stále bojuji,
srdce mé žádní neuspokojují.
Ocelový nůž v mé duši?
snad v zápěstí!-ať se to zjednoduší.
Zlobím se na tu krutou bolest,
z mých žil chci pavučinu uplést,
ale radši se dusím a trpím,
ale na slzy si už nepotrpím.
Omá...
srdce mé žádní neuspokojují.
Ocelový nůž v mé duši?
snad v zápěstí!-ať se to zjednoduší.
Zlobím se na tu krutou bolest,
z mých žil chci pavučinu uplést,
ale radši se dusím a trpím,
ale na slzy si už nepotrpím.
Omá...
Jak se cítí člověk, když líbá?
Záleží prý na polibku!
Milovaný? Ach, jako v nebi víla!
Nechtěný? No prostě bída!
Nečekaný? Ou, citová síla!
Jak se cítí člověk, když objímá?
Záleží prý na objetí!
Milované? Ach, jako když okolo nic nevnímá!
Nechtěn...
Záleží prý na polibku!
Milovaný? Ach, jako v nebi víla!
Nechtěný? No prostě bída!
Nečekaný? Ou, citová síla!
Jak se cítí člověk, když objímá?
Záleží prý na objetí!
Milované? Ach, jako když okolo nic nevnímá!
Nechtěn...
Skála, k níž cesta houštinou obrostlá je,
skrývá zármutek kolíbaje.
Vítr se strunami pohrává si melodicky,
krev z katovi sekyry teče vždycky,
ze škrapů stéka vzhůru sůl,
na oprátce kolíbá se vůl.
Anděl tu býval-křídla svá schovávaje,
na mámivou kraj...
skrývá zármutek kolíbaje.
Vítr se strunami pohrává si melodicky,
krev z katovi sekyry teče vždycky,
ze škrapů stéka vzhůru sůl,
na oprátce kolíbá se vůl.
Anděl tu býval-křídla svá schovávaje,
na mámivou kraj...
Nemůžu vůbec spát,
pořád na ni musím vzpomínat.
Kde udělal jsem chyby,
proč změnila názor v jediné chvíli.
Řekl jsem ta dvě slova moc brzy,
cítil jsem to tak, a teď mě to mrzí.
Čeho se lekla,
proč stop našemu vztahu řekla.
Viděl jsem v ní něco ví...
pořád na ni musím vzpomínat.
Kde udělal jsem chyby,
proč změnila názor v jediné chvíli.
Řekl jsem ta dvě slova moc brzy,
cítil jsem to tak, a teď mě to mrzí.
Čeho se lekla,
proč stop našemu vztahu řekla.
Viděl jsem v ní něco ví...
Denně se kvůli tobě trápím,
když vyznám ti své city,
bojím se, že tě tím ztratím.
Pokaždé, když jsme spolu,
nejsem si jist tvými city,
a to mi dodává nervozity,
až k samotnému vrcholu.
Ikdyž mě tvé oči svádí,
přesto jsem nesmělý,
neum...
když vyznám ti své city,
bojím se, že tě tím ztratím.
Pokaždé, když jsme spolu,
nejsem si jist tvými city,
a to mi dodává nervozity,
až k samotnému vrcholu.
Ikdyž mě tvé oči svádí,
přesto jsem nesmělý,
neum...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva