Básničky
V přízemí činžovního domu
se každé ráno otevře okno
a z něho vyhlédne dívčí hlava.
Po chvíli zmizí a jen záclona
v okně rannímu vánku mává...
Jednoho dne si všimne,
že v protějším domě
děje se totéž.
Jen vykoukne jiná hlava.
Čí? Klučičí......
se každé ráno otevře okno
a z něho vyhlédne dívčí hlava.
Po chvíli zmizí a jen záclona
v okně rannímu vánku mává...
Jednoho dne si všimne,
že v protějším domě
děje se totéž.
Jen vykoukne jiná hlava.
Čí? Klučičí......
Ať temno světlu ustoupí
ta stará prosba stále tkví
jak zbytek rzi a jako v snách
na slunečních ach hodinách
ta stará prosba stále tkví
jak zbytek rzi a jako v snách
na slunečních ach hodinách
Trubači troubili čepobití
v kasárnách za městem,
já se svoji milou ležel jsem
na bílé posteli ...
Na bílé posteli v pokoji
dnes už se nikdo milovat nebojí,
zatímco za oknem v černé ulici
krvácí
zamilovaní vojáci,
do srdce střelení polnici,...
v kasárnách za městem,
já se svoji milou ležel jsem
na bílé posteli ...
Na bílé posteli v pokoji
dnes už se nikdo milovat nebojí,
zatímco za oknem v černé ulici
krvácí
zamilovaní vojáci,
do srdce střelení polnici,...
Duma
Buď moudrá, upokoj se, moje Bolesti.
Ty večer ždála jsi, hle, on se snáší již;
ve chmurné ovzduší se halí předměstí,
a jedněm nese mír a druhým bolů tíž.
Co smrtelníků dav se vrhá v neřesti,
pod důtky Rozkoše, krutého kata, slyš,
jdouc ...
Buď moudrá, upokoj se, moje Bolesti.
Ty večer ždála jsi, hle, on se snáší již;
ve chmurné ovzduší se halí předměstí,
a jedněm nese mír a druhým bolů tíž.
Co smrtelníků dav se vrhá v neřesti,
pod důtky Rozkoše, krutého kata, slyš,
jdouc ...
Achich ouvej, už jsem stará, v posteli furt ležím,
oknem mi sem vítr fouká, chlupy se mi ježí.
Já bych hrozně ráda, byla ještě mladá,
děcka se mi smějou, že jsem Ježibába.
Chaloupku mám perníkovou, a to je vám svízel,
vítr foukne, perník lítá, kdo by ...
oknem mi sem vítr fouká, chlupy se mi ježí.
Já bych hrozně ráda, byla ještě mladá,
děcka se mi smějou, že jsem Ježibába.
Chaloupku mám perníkovou, a to je vám svízel,
vítr foukne, perník lítá, kdo by ...
Podívej...
Vyhloubil jsi
důlek v polštáři
Než slunko
nakoukne nám
za záclonu,
než zazáří,
přidám ten svůj
Nechám si něžně
sundat z vlasů
sponu
a spatřím tvůj úsměv
ve tváři
Tak ráda se nad ním
skláním
a nechávám se laskat
...
Vyhloubil jsi
důlek v polštáři
Než slunko
nakoukne nám
za záclonu,
než zazáří,
přidám ten svůj
Nechám si něžně
sundat z vlasů
sponu
a spatřím tvůj úsměv
ve tváři
Tak ráda se nad ním
skláním
a nechávám se laskat
...
Vlaštovky hbité rovnou nití
studánky k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji
studánky k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva