Básničky
Já?
Nikam,
jen unikám či vznikám.
A kdo se to takto ptá?
Hlas tvůj, tvoje druhé já.
A proč se takto ptá?
Protože tě dobře zná,
a radí ti, jak unikat
i vznikat.
A jak tedy takto podnikat?
Tak, abys mohl i pronikat.
A to je prosím...
Nikam,
jen unikám či vznikám.
A kdo se to takto ptá?
Hlas tvůj, tvoje druhé já.
A proč se takto ptá?
Protože tě dobře zná,
a radí ti, jak unikat
i vznikat.
A jak tedy takto podnikat?
Tak, abys mohl i pronikat.
A to je prosím...
Louky z jara zlatem rozzářila,
na zem z nebe spadlá sluníčka.
Lahodným nektarem hmyz omámila,
přilétl čmelák i pilná včelička.
V travičce snad nad ní není,
léčivá to pampeliška střapatá.
Pro zvířátka i člověka zdravé jmění,
chřoupou ji zajíci a ...
na zem z nebe spadlá sluníčka.
Lahodným nektarem hmyz omámila,
přilétl čmelák i pilná včelička.
V travičce snad nad ní není,
léčivá to pampeliška střapatá.
Pro zvířátka i člověka zdravé jmění,
chřoupou ji zajíci a ...
Půjdu s tebou cestou schůdnou,
provedu tě i zahradou snů,
pro mě jsi tou vílou svůdnou,
snad spolu prožijem, pár krásných dnů.
A až přiženou se černé mraky,
já přivolám ti sluníčko,
tak jaký pak s tím fraky,
i ty se na mě - usměj maličko.
...
provedu tě i zahradou snů,
pro mě jsi tou vílou svůdnou,
snad spolu prožijem, pár krásných dnů.
A až přiženou se černé mraky,
já přivolám ti sluníčko,
tak jaký pak s tím fraky,
i ty se na mě - usměj maličko.
...
Na koho myslí strom, když kvete?
Sám stavíš si jej před oči,
tvá metafora hledá jeho krásu,
tvé tušení se vpíjí v jeho kořeny
a rozpřahuje větve.
Zde k¨jsem - tvá báseň, čtenáři,
jsem jako strom, jak jeho okvětí,
vždy připraven k svatbě blanokří...
Sám stavíš si jej před oči,
tvá metafora hledá jeho krásu,
tvé tušení se vpíjí v jeho kořeny
a rozpřahuje větve.
Zde k¨jsem - tvá báseň, čtenáři,
jsem jako strom, jak jeho okvětí,
vždy připraven k svatbě blanokří...
Politika
v boji vzniká
podniká
vyniká
i vzlyká
dotýká se
potýká
proniká
a polyká
ta panika
své uniká
tichá etika
pleticha
i
poliklinika
pro viníka
či nika
hrobníka
v boji vzniká
podniká
vyniká
i vzlyká
dotýká se
potýká
proniká
a polyká
ta panika
své uniká
tichá etika
pleticha
i
poliklinika
pro viníka
či nika
hrobníka
Jestli je ráno nebo noc
jestli se děje toho moc,
dívaš se na mě neustále,
já vím že tvoje oči jsou té pravé,
když mám den a když se nedaří,
když vím že to nejde,
dáš mi tlapku a vše hned prějde,
nikdo takový upřimnej není,
lidé v sobě to hezké ...
jestli se děje toho moc,
dívaš se na mě neustále,
já vím že tvoje oči jsou té pravé,
když mám den a když se nedaří,
když vím že to nejde,
dáš mi tlapku a vše hned prějde,
nikdo takový upřimnej není,
lidé v sobě to hezké ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva