
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Naše zemička se trápí,naději v život strácí.
Nemocná je zem a mi k záhubě jdem.
Musíme se k matičce zemi lépe chovat a pak by se měly všechny hrozby zdolat.
Přeci chceme aby naše zem zdravá byla a bezestrachu ze smrti žila.
Zemičku musíme chránit a před vším...
Láska jse odemně odvrací,mé srdce ale naději v lásku neztrácí.
Někde pro mě láska musí být,abych zas s láskou mohl naplno žít.
Pravá láska jse ale těžce hledá,mé srdce jse v tom hledání ale jen tak nedá.
Moc a moc po lásce toužím,ale zatím pořád sám jse v život...
Venčit v Praze velrybu
není žádná psina.
Kdo chce, tomu zaučím
dceru nebo syna.
Já mám totiž velrybu -
pravda, hodně malou.
Když jdu večer na špacír,
křiknu na ni: Alou!
Odnesu ji k Vltavě,
procházky mě baví.
Velryba si zaplave
...
Odpoutám se od země,
jen tak lehce, jemně.
A to jak, v letadle
či v balónu?
Ále,
v tu dáli onu,
vzduchem duchem.
To chceš umřít,
co pak uzřít?
Jako živý snivý,
tělo nechám doma
a letím ke hvězdám.
Neprodělám kóma,
sám sobě se tak z...
Z Orebu do města vedou schody,
za mnou hřbitov za dušičkové pohody.
Za mého mládí pohled dolů jiný,
mnohé se změnilo v okolí řeky Dědiny.
Na břehu stála továrna ZAZ koželužny,
nyní zde vévodí market penny.
V našem státě často za vlády pochybné,
...
Nezlob se, že nemám čas,
na to si zvyknout musíš!
Ale snad přijde doba zas,
kdy mě k sobě ráda pustíš.
Někdy to tak v životě bývá,
že i největší láska končí.
To život, ty úskalí skrývá
a člověk se s láskou, jen těžko loučí.
Budu se snažit...
Žije, jako kdykoli žila,
tam, kde v žilách její proudí krev.
Probouzí den, čas ji neskolí,
kde síla se rodí i objev.
Vypráví děje, kouzlí, pěje,
také ideje své rozdává.
Smysl vážný, lehčí či hravý,
hřeje se a neprodává.
Pocit vztažný i ci...
Prohlíželi jsme si český křišťál
dotek světla rozptyloval vidmo
v geometrické květy
Krásnější než on bylo město v dešti
Na neklidných vahách náměstí a uliček
bylo uloženo všechno stříbro Prahy
Do dlaní jsi chytala déšť
a on na tvé prsty...
Na jednu tvou hlavu v kleci
stavu, za nimi se vléci,
jež chce být i zvednutou.
Jem málo z nich tobě patří,
tvé době a vjemy spatří,
co dnem či snem se ti zdálo.
Mnoho věcí cizích je mi,
mizících, přibitý k zemi,
jimi skrytý touhou třecí....
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc