Básničky
I dotkla se spása,
v kruhu své všednosti,
rubu vznešenosti,
doklad sebe hlásá.
v kruhu své všednosti,
rubu vznešenosti,
doklad sebe hlásá.
Až se ti zasteskne,
přijď-
Až se ti slza v oku zaleskne,
ty přijdeš, viď!
Z té noci přeteskné
nezbude ani hvězda, ani rybářská síť
a nový den se rozbřeskne.
Ty přijdeš. Přijď!
/Křídla, 1952/
přijď-
Až se ti slza v oku zaleskne,
ty přijdeš, viď!
Z té noci přeteskné
nezbude ani hvězda, ani rybářská síť
a nový den se rozbřeskne.
Ty přijdeš. Přijď!
/Křídla, 1952/
Kam i dohlédne ozvěnou,
přáním zván či zřením lákán,
vytouženou v srdci změnou,
vstříc svým sněným dálkám.
Cestou v duši, ze tmy světlem,
volbou letem tlak odlehčen.
Jen snad chvíli, nebýt střetem,
kde zrak hrdý obměkčen....
přáním zván či zřením lákán,
vytouženou v srdci změnou,
vstříc svým sněným dálkám.
Cestou v duši, ze tmy světlem,
volbou letem tlak odlehčen.
Jen snad chvíli, nebýt střetem,
kde zrak hrdý obměkčen....
Na kraji lesa u kamenného lomu,
skromný domeček se ukrývá.
Stojí tu pařez starého stromu,
bydlí v něm skřítek a lesní víla.
Kdo jednou spatří skřítka Dobroděje,
a jeho křehkou vílu Štěstěnu,
na toho brzy láska se usměje,
život mu přichystá velko...
skromný domeček se ukrývá.
Stojí tu pařez starého stromu,
bydlí v něm skřítek a lesní víla.
Kdo jednou spatří skřítka Dobroděje,
a jeho křehkou vílu Štěstěnu,
na toho brzy láska se usměje,
život mu přichystá velko...
Je málo květů po Čechách
pro tvoje černé vlasy
a v žádném nekrvácí nach
hodný tvé snědé krásy.
Však šibeniček morálních
dost u vesnic i měst.
Veselý hříchu, v stínu jich
jak mohou květy kvést?
Kopřivy hluché, lopucha
rok každý bují zno...
pro tvoje černé vlasy
a v žádném nekrvácí nach
hodný tvé snědé krásy.
Však šibeniček morálních
dost u vesnic i měst.
Veselý hříchu, v stínu jich
jak mohou květy kvést?
Kopřivy hluché, lopucha
rok každý bují zno...
Co se to s tebou vesničko stalo,
kdepak je ranní kohoutů kokrhání.
Tak málo tradic se dochovalo,
málokde na dvoře drůbež k mání.
Kdopak má vepře a kravičku v chlívku,
kdepak je víska mých mladých časů.
Mnohé dítko zná jen fialovou Milku,
nepozná...
kdepak je ranní kohoutů kokrhání.
Tak málo tradic se dochovalo,
málokde na dvoře drůbež k mání.
Kdopak má vepře a kravičku v chlívku,
kdepak je víska mých mladých časů.
Mnohé dítko zná jen fialovou Milku,
nepozná...
Když se člověk narodí,
začíná poznávat svět.
Leccos se mu sice nehodí,
ale vše, nebude se nikdy skvět!
Životem se proženou i bouřky,
ale většinou sluníčko svítí,
pak si jej užívá plnými doušky
a spokojen se najednou cítí.
Než ale dospělos...
začíná poznávat svět.
Leccos se mu sice nehodí,
ale vše, nebude se nikdy skvět!
Životem se proženou i bouřky,
ale většinou sluníčko svítí,
pak si jej užívá plnými doušky
a spokojen se najednou cítí.
Než ale dospělos...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva