Básničky
Chytilas mne v zlaté svoje sítě, ó lásko!
a já chvěl se jako v pláči dítě, ó lásko!
Podala jsi prs mi života,
a já pil jsem hladově a hbitě, ó lásko!
Co teď zbývá? Jíti stopou tvou,
líbat jen, kde možno okamžitě, ó lásko!
a já chvěl se jako v pláči dítě, ó lásko!
Podala jsi prs mi života,
a já pil jsem hladově a hbitě, ó lásko!
Co teď zbývá? Jíti stopou tvou,
líbat jen, kde možno okamžitě, ó lásko!
Barví se listí vítr nedohrabky
rozcuchal v polích nebe je jak kost
ze země trčí ohlodané ticho
zadávno podzim dávno rozsáhlost
rozcuchal v polích nebe je jak kost
ze země trčí ohlodané ticho
zadávno podzim dávno rozsáhlost
Slyšíš ve větru listí šumět,
hukot vody řekou proudící.
Rozpoznáš slova vyřčených vět,
projev to člověka či zvuky zvířecí.
Zrak i když ti časem slábne,
dokážeš přečíst písmo z knih.
Rozpoznáš barvy přírody vábné,
vidíš oblaka a déšť padající z n...
hukot vody řekou proudící.
Rozpoznáš slova vyřčených vět,
projev to člověka či zvuky zvířecí.
Zrak i když ti časem slábne,
dokážeš přečíst písmo z knih.
Rozpoznáš barvy přírody vábné,
vidíš oblaka a déšť padající z n...
Už není pro koho básničky psát,
už o ně žádný zájem není,
to by se musel zázrak stát,
když je někdo přečte - člověk si toho cení.
Je smutné, že čtenáři nám ubývají,
neporučíš lidem, jako neporučíš větru, dešti,
snad pro pláč oči nám nezbývají,
t...
už o ně žádný zájem není,
to by se musel zázrak stát,
když je někdo přečte - člověk si toho cení.
Je smutné, že čtenáři nám ubývají,
neporučíš lidem, jako neporučíš větru, dešti,
snad pro pláč oči nám nezbývají,
t...
Je krásně až je k neuvěření
ve zbytku léta planou dny jak víchy
málem bych plakal skoro prosil bych
o kapku žízně o zrníčko pýchy
ve zbytku léta planou dny jak víchy
málem bych plakal skoro prosil bych
o kapku žízně o zrníčko pýchy
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva