Básničky
Zářné hvězdy na nebi,
plné tiché veleby,
k tmavomodrým výšinám
co mne, hvězdy, táhne k vám?
Na poušti i na moři
poutník s vámi hovoří,
vězeň, vzbuzen luzným snem,
pohlédne k vám s úsměvem.
Na dobro i zločiny
z nebes tmavé hlubiny
vá...
plné tiché veleby,
k tmavomodrým výšinám
co mne, hvězdy, táhne k vám?
Na poušti i na moři
poutník s vámi hovoří,
vězeň, vzbuzen luzným snem,
pohlédne k vám s úsměvem.
Na dobro i zločiny
z nebes tmavé hlubiny
vá...
A zase
o čem ta
zdá se,
co pošeptá.
Ráz o kráse,
co odkvétá
v sráz hráze.
Jas v ohlase,
co oplétá
slast fráze.
Kaz pozná se,
prokletá
past ve snaze.
Hlasem já jsem,
pokleká
zase rázem.
o čem ta
zdá se,
co pošeptá.
Ráz o kráse,
co odkvétá
v sráz hráze.
Jas v ohlase,
co oplétá
slast fráze.
Kaz pozná se,
prokletá
past ve snaze.
Hlasem já jsem,
pokleká
zase rázem.
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela.
Její dvě příjmení mne zastavila.
Panna provdaná teď leží v pokoji.
Provdala se v tomto deštěm splachovaném místě,
kam náhodou jsem jednou zabloudil,
dřív než jsem zaslechl z matčina l...
Náhrobek říkal jen, kdy zemřela.
Její dvě příjmení mne zastavila.
Panna provdaná teď leží v pokoji.
Provdala se v tomto deštěm splachovaném místě,
kam náhodou jsem jednou zabloudil,
dřív než jsem zaslechl z matčina l...
Můj zlatý andílku,
dám Ti sladkou pusinku
a bude nám spolu nebesky,
přeji Ti sen moc hezký.
dám Ti sladkou pusinku
a bude nám spolu nebesky,
přeji Ti sen moc hezký.
Žila želva ve vodách rybníka,
vydala se po břehu na procházku.
Polní zajíc kolem ní utíká,
napadlo ho uzavřít s ní sázku.
Dojdeš-li dříve k lesu pod keř akátu,
donesu ti z pole hlávku salátu.
Ješitný zajíc ve vítězství věří,
pomalá želva předhon...
vydala se po břehu na procházku.
Polní zajíc kolem ní utíká,
napadlo ho uzavřít s ní sázku.
Dojdeš-li dříve k lesu pod keř akátu,
donesu ti z pole hlávku salátu.
Ješitný zajíc ve vítězství věří,
pomalá želva předhon...
Tloukl jsem na štěstí brány,
jako jiní na ně tlukou; -
otevřelo, chopilo mne
tou svou vlídnou, teplou rukou.
Usmálo se. - Kolem stáli
lidé šťastní. - „Srdcem lehcí,“
dělo, „vešli za mé brány.
Chceš být šťasten?“
Děl jsem: „Nechci.“...
jako jiní na ně tlukou; -
otevřelo, chopilo mne
tou svou vlídnou, teplou rukou.
Usmálo se. - Kolem stáli
lidé šťastní. - „Srdcem lehcí,“
dělo, „vešli za mé brány.
Chceš být šťasten?“
Děl jsem: „Nechci.“...
Stromy
neřeknou za život víc,
než co v pařezech přečteš.
Přírodu nechme na pokoji.
Dosti na tom, že lidé
mají v duši neklid.
A včas se vzpamatovat.
Abychom nebyli
chudší o něco víc
než ten, kdo rozumu nemá.
neřeknou za život víc,
než co v pařezech přečteš.
Přírodu nechme na pokoji.
Dosti na tom, že lidé
mají v duši neklid.
A včas se vzpamatovat.
Abychom nebyli
chudší o něco víc
než ten, kdo rozumu nemá.
Kdysi to byla ta barvitost rčení
Kdysi to byla ta barvitost rčení,
jimiž prosákla do mého stolu ošklivější strana
kopce s překoceným polem, kde tiše škola stála
a při hře rostl záhon dívek v bělobě a v černi;
musím uvolnit jemné mořské závaly slov,...
Kdysi to byla ta barvitost rčení,
jimiž prosákla do mého stolu ošklivější strana
kopce s překoceným polem, kde tiše škola stála
a při hře rostl záhon dívek v bělobě a v černi;
musím uvolnit jemné mořské závaly slov,...
Přeji Ti noc,
jakou jsi ještě nezažila,
miluji Tě moc
a chci, abys se mnou byla.
jakou jsi ještě nezažila,
miluji Tě moc
a chci, abys se mnou byla.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva