
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Obchází, stále číhá,
ta zabydlená tíha.
A proti ní i síla,
kterou víra posílá.
Spolu pak se střetají,
protivenstvím netají.
Kolem stále dokola,
tak tíha sílu volá.
Vzpomínky jsem si chytla do sítě,
teď je z ní nemohu vymotat.
Snadno rozmotám i ty nitě,
nevěřím - jak se život může tak zamotat.
Vzpomínej lásko má se mnou
a pomoz mi je vrátit zpět!
Projdi se mnou minulostí temnou,
prosím - ať nemusím dál trpě...
Bubnujících za oknem,
stékajících se střechy.
Ve žlabu pak potokem,
splývajících ve vzdechy.
Kapky, jedna po druhé,
i v pramínky se pojí.
Vracející se kruhem,
svodem tu pro obojí.
Až budeš teskná starucha,
a budoucnost tvoje plevel,
naper si bigbít do ucha,
a pořádně vytoč level.
Fazole jsou lahoda,
pozor dej však přijde nehoda.
Nikdo však netuší že zamoří ovzduší.
Belhám se za autobusem,
kéž by mi tak zastavil,
běžím dlouho rychlým klusem
v tom se infarkt dostavil.
Na dálnici dívka stála,
zdálky na mě mávala.
Neváhal jsem, zastavil jsem,
hned se po mě sápala.
Prej jesti mám pětikilo,
bude celá moje,
makal jsem až se ze mě lilo,
mezi keři v stoje.
Unaven a vyčerpán,
ležím v škarpě na zadku,
než odešla ...
Lákal dívku do žita,
neboť byla opita.
Řekla: já si nehajnu,
obávám se kombajnu.
Nad krajinou vločka sněhu krouží,
samotinká, opuštěná na šestého ledna.
Nejspíš skončím ve veliké louži,
zbyde ze mne voda špinavá a nevzhledná.
Nešťastně v té louži dívka se zmáchala,
teď doma u kamen své šaty suší.
Tři krále na cestě marně čekala...
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc