Život v krásnu,
touhou věčnou.
Dříve zhasnu,
hrou nevděčnou.
Kdo chce mnoho,
a proč taky?
Tolik toho,
pro své znaky.
Vždyť máme to,
co nám patří.
Dobro i zlo,
sestry, bratři!
touhou věčnou.
Dříve zhasnu,
hrou nevděčnou.
Kdo chce mnoho,
a proč taky?
Tolik toho,
pro své znaky.
Vždyť máme to,
co nám patří.
Dobro i zlo,
sestry, bratři!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
- Když -
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
Slunce vidíš níž, větřík prudce cítíš, třít ruce jsi nucen již, větříš to, co v ...
Manželská balada
A víš co? Co radíš? Vadíš již! Co pravíš? Svádíš ji! Co chraptíš? Jak i zdravíš!...
Rozvolněná
Slova sněná a němá jen, co vlastně změna jemná je. Po hlase něžném z básně vjem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva