To, co mi tak tiše tluče,
svůj rytmus hodin času.
A vrhá do náruče,
těch pomyslných hlasů.
Věrný strážce života,
do posledního dechu.
Nejvzácnější hodnota,
skrytě a beze spěchu.
Jako to srdce zvonu,
v pravidelném znění.
I v citovém též sklonu,
touhou, klamem a sněním.
Vzrušením se rozbuší,
zklidněním opět ztlumí.
Vlastní ovládá duši,
co všechno srdce umí.
Až jednou pak dotluče,
k odpočinku věčnému.
Zpřetrhá své obruče,
k tichu, hlasu němému.
svůj rytmus hodin času.
A vrhá do náruče,
těch pomyslných hlasů.
Věrný strážce života,
do posledního dechu.
Nejvzácnější hodnota,
skrytě a beze spěchu.
Jako to srdce zvonu,
v pravidelném znění.
I v citovém též sklonu,
touhou, klamem a sněním.
Vzrušením se rozbuší,
zklidněním opět ztlumí.
Vlastní ovládá duši,
co všechno srdce umí.
Až jednou pak dotluče,
k odpočinku věčnému.
Zpřetrhá své obruče,
k tichu, hlasu němému.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
?
Odkud kráčíme a kam? Odnikud nikam? Osud není klam, pro blud ráčíme tam i měnit ...
Bohužel a bohudík
Co uzřel tak, touhu i zvyk, účel slohu, nad to z ní vzlyk, jak pomůže slovu o vz...
O lásce
K otázce, co vlastně ta je, ty obrazce, slastné taje, v oplátce i básně z ráje. ...
Odkud kráčíme a kam? Odnikud nikam? Osud není klam, pro blud ráčíme tam i měnit ...
Bohužel a bohudík
Co uzřel tak, touhu i zvyk, účel slohu, nad to z ní vzlyk, jak pomůže slovu o vz...
O lásce
K otázce, co vlastně ta je, ty obrazce, slastné taje, v oplátce i básně z ráje. ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva