Březnové slunce,
jen něžně pohladí.
sice se mračí, no nevadí,
ten mrak dál si odpluje,
slunce se trochu víc,
usměje.
Všechno se zvolna rozpučilo,
i hlavičky kočiček,
vystrčilo,
jako by jen mnoukly,
a odkvetly si,
včely ty po zimě,
pyl daly si.
A jarní počasí prý se snaží,
co březen nestačí,
to potom duben vaří,
zima ta nás ještě vystrašila
brzy si říkáme,
jaká jsi byla?
Dnes Jaro ji zahnalo,
odpočni si,
zase až v zimě mrznout musí,
tak si ted zimo oddychni,
.. já jaro kvetu,
a ty?
Třeba si kýchni.
Pak budeš zimo ukýchaná,
protože,
jaro, to na tisíc vůní má.
Pčik a pčik,
zima si půjčí jeden mrak,
jako kapesník...
PeopleSTAR (0 hodnocení)