A-L-E

Naučila mě milovat,
ale pro soucit nemám srdce.
Dokážu se pomodlit,
ale nikdy ne v kleče.
Do beatu se strefím,
jako do středu terče.
Jsem jako lev,
kterej odchytává střelce.
Napsaný texty,
který není do čeho podat.
Pěkný že jsi starší,
ale nezkoušej se mi rovnat.
Moc toho neslibuji,
spíš se snažím konat.
Nikdy jsem neřekl,
že chci ty řádky prodat!
Že jsem arogantní,
že nevím co respekt.
Píšu to jak to cítím
a ne jenom pro efekt!
To že s tebou nechci mluvit,
je ve mě ten despekt!
A aby se to změnilo,
tak na to nemám recept.
Ty nervy a stres,
sepsanej v řádkách.
Jednadvacet let
a chci pořád víc!
Nejsem debil,
co to jenom čmárá!
Tak snad mi osud,
konečně vyjde vstříc!

Chce to tu rychlost,
silnější motor!
Přesně takhle,
žádná slow flow.
Jdu pořád dál,
já nemůžu couvnout!
Mí lidi běží se mnou,
takže go go!

Nevíš kdo jsem,
ale chtěl bys o mě mluvit?
Na co jsi se zmohl,
nechal bych tě péra hulit!
Chtěl bych přestat nadávat,
ale nemám silnou vůli.
Jedu svoje, plnej plyn,
jak ve formuli!
Chci sedět na prdeli
a počítat ty cashe!
Tou rukou máchám,
stejně jako žezlem.
Pořád střílím střed,
jsem přesnej!
Za mě mluví texty,
seru ti na pěstě!
Chceš jít proti mě,
zničí tě moje stádo!
Sorry že to dávám,
jak největší čávo.
Tam kde jsi se zastavil,
pro mě je to málo!
Mě zvedaj ego prachy,
tobě zase párno!
Pouštím to tak,
ať to zapadá do sebe.
Nebojím se to,
pěkně na plno říct!
Někomu se to nelíbí?
Ať se třeba posere!
Kdy jste se pokusili,
vy mě vyjít vstříc?!