Dnes jsem se vrátil z cesty poznání sebe sám,
o trochu víc sebe i les znám.
Bylo to krásné, všude poze les,
jen v dáli krčil se běsnící běs.
Nebyla to stvůra, na kterou jsem myslel dřív,
pouze odraz v zrcadle, můza můzy víl.
Když se setmělo a pouze můj oheň v dáli vidět byl,
něco důležité jsem si uvědomil...
Nemá smysl za štěstím se hnát,
smůlu jako něco hmotného neustále brát.
Možná pouze pocit, avšak štasný se zdál být,
nezapomenul, ale dál se snažil jít.
Zvuk šumu, občas praskot dřeva hořící,
borůvčí v dáli vonící, to je kouzlo můzy, nebál jsem se hrůzy.
Která snad obklopuje mne, vás,
na každého z nás čeká někde v dáli hory sráz.
PeopleSTAR (2 hodnocení)