Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Šimon (23)
Logo
Propast v nás
<>
icon 13.12.2017 icon 4x icon 1542x
V okamžik pouhý, kdy čas se táhne jako jarní mráz,
v tu chvíli, vteřin, minut, let jsi sám, s tebou pouze tvůj vnitřní hlas.

První pohled věnuješ zemi, trávě mrazu,
až naposledy koukneš vzhůru, stojíš na okraji srázu .

Podlamují se tvé nohy, v kolenou už nemáš cit,
co bude následovat ? co máš ještě chtít.

Padáš koleny na zem, přepadáš okraj temna,
propouštíš se v nekonečnou propast, v očích proudí celý tvůj svět,
jak asi tvrdá zem je u dna ? Brzy pocítíš chlad, led.

Není sil vzlétnout, letět jako pták, naposledy pocítíš strach,
nastává konce konců, tak to snad má být...

Poslední myšlenku věnuješ světu krás, který není nikde kolem,
ten je pouze v nás.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Děj šera
Svět je kolotočem děje v temný nenápadný šat Na jaké straně prosím tě, na jaké ...

Kaňka lásek strachu
Je tak krásná, když zavírá víčka, nechává zdát si nějaký krásný sen, snad budu v...

Jednou se rozední
Kapka za kapkou po oknu stéká, v studený zimní čas, vyčkáváš prvního sněhu, ne d...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).