Ach mocný Černovlase! smrtiharfou zadrnkej!

Černý vlas i ruka držíc,
harfu tiše hrající,
čertův hlas jenž naříkajíc
z hlubin pekel vařících.

Smrtiharfou vydrnkává
tóny konec volajíc,
Černovlas svou písní láká,
k ulehnutí skládajíc.

Melodie k odpočinku,
jenž však nikdy nekončíc,
harfonie nízkou linku
přechod z břehu přeloučíc.

Louče všem po cestách
krokoví osvítí,
loučí i krev v žilách,
čas prosí o hnití.

Ach mocný Černovlase
jak svou náplň konajíc?
Pach smrti po shnilém mase
ve své brašně tahajíc.

Černovlase, Černovlase
máš svůj úděl sloužit smrti,
přesto šla se ve tvém hlase
sobě sama proti srsti.

Tónem vraha harfou hrává,
všechny živé shánějíc ,
chladná duše pro ni pravá
hříchy jejich trávějíc.

Černovlas až poslední
temnou duši vstřebajíc,
napne vlas do smrtiharfy,
poslední tón zahrajíc.