Jsou zvuky z měst z nichž čepelí vpřed si pažemi v bok pak čelem vzad i krokem blíž nese se prach z výběhů urn až v plíci sed si branami rtů a rty se v práh života hvězd až samosrost do sebe ret i ret se v líc ztráce až nic na tváři úst nezbylo víc až v ok se meč jenž čepelí vpřed si cestou krev o maso říz i krvácel z hlav z nichž potoku pot i s krůpěji slz po tváři níž pro život jít v kolenou klek i čtyřmo noh se k zemi líc polibkem v zem pak poutí krok po strmých cest útesů skal i temný les kde skorem sám procházet mám