Vlasy ve větru vlající,
z dáli zní píseň slavičí.
Mocný vítr stromy láme,
co má se stát, nechť se stane.
Stébla trávy vichrem ohnuté,
ne vše musí být vždy mrzuté.
Vůně kapek po dešti zbylých,
mávání křídel motýlích.
Vůně deště,dotyk něhy,
někdy chceš minout ty břehy.
Ptáci letící krajinou,
za chvíli i oni zahynou.
Růžové květy louku zdobící,
každý máme v sobě nějakou hranici.
z dáli zní píseň slavičí.
Mocný vítr stromy láme,
co má se stát, nechť se stane.
Stébla trávy vichrem ohnuté,
ne vše musí být vždy mrzuté.
Vůně kapek po dešti zbylých,
mávání křídel motýlích.
Vůně deště,dotyk něhy,
někdy chceš minout ty břehy.
Ptáci letící krajinou,
za chvíli i oni zahynou.
Růžové květy louku zdobící,
každý máme v sobě nějakou hranici.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Náhrobní kámen
Černý tér, moře ve kterém se topím, chvílemi doufám, že své šance se chopím. Čer...
Pohádka
Pročítám si staré řádky, kde se vzaly všechny hádky? Chťela bych to vrátit zpátk...
.Sama.
Samota protkaná smutkem, budu tvým posledním skutkem. Samota bolavá jak rána pod...
Černý tér, moře ve kterém se topím, chvílemi doufám, že své šance se chopím. Čer...
Pohádka
Pročítám si staré řádky, kde se vzaly všechny hádky? Chťela bych to vrátit zpátk...
.Sama.
Samota protkaná smutkem, budu tvým posledním skutkem. Samota bolavá jak rána pod...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva